význačnou tohoto druhu jest vedle zprávy o a 11 u m in i t u, vytištěné v Královské společnosti nauk, dokončení díla právě zemřelého prof. Bovřického Petrografická studie porfyrových hornin v Cechách (1881), které o rok později vydal i německy. A potom práce přírodověcké pílí mladého učence se množí utěšeně.

Ö prázdninách r. 1882 setkal se v Lipníku, při jeho národopisných studiích, s Fr. Bartošem, který mu kladl na srdce, aby jako Moravan působil na Moravě, a doporučil jej řediteli Fr. Višňákovi na gymnasium do Kroměříže. Zde připravil se Klvaňa také ke zkouškám, jež vykonal na jaře r. 1883.

Jmenování na matiční gymnasium v Uh. Hradišti (1884), šťastný manželský život, těsný styk s milým lidem slováckým, jenž hlavně na pouti velehradské r. 1885 působí na Klvaňu dojmem nejhlubším, odvádí jej к důkladnému studiu národopisnému, už u Náprstků vzbuzenému. Styk s prof. Havelkou a P. Ign. W u r m e m náklonnost tuto podporuje ještě více. Láska k lidu a národopisné studium, které už vydáva dobré plody, pojily se však i nyní u něho dále pevně k studiím přírodovědeckým. Procházky po Slovácku koná s geologickým kladívkem i s náčrtníkem dobrého kreslíře a s okem zaníceným pro všecko, co krásného neb zajímavého u prostého, bodrého a duchaplného lidu slováckého viděl. Vedle toho, že sbírá památky lidu slováckého a pojednává o nich ve Světozoru r. 1886 (O krojích ňa M. Slováci), vydává r. 1886 Nerosty království Českého a 1885—1887 vychází veliké dílo jeho Atlas živočíšstva. A jeho pouti národopisné množí se tím více, čím více vzrůstá láska Klvaňova k tomu lidu ; a souběžně roste také jeho obliba mezi lidem slováckým, který v něm jako ve sběrateli výšivek a jiných památek vidí nikoli výdělečného podnikatele, nýbrž člověka, zaníceného láskou к těm předmětům, ne-skrblícího pochvalou domácímu umění a v pravé chvíli vhodně poukazujícího ke kráse, původnosti a vzácností krojové.

К účelu geologickému a národopisnému přistoupil r. 1894 účel třetí, který poskytl Klvaňovi další příležitosti к dobré práci: stalť se školním inspektorem okresu hodonského, z nejzajímavějších na Slovácku. Pěstovati lidové moravské písně ve škole, vésti k tomu, aby mladí Slováci a Slovenky už v nejútlejším mládí vážili si svého umění a svého čerstvého a živého kroje — tyto dvě věci Klvaňa jako inspektor hlavně považoval za své poslání. A výsledky tohoto poslání jsou znatelné na Slovácku stále. Jeho vzpomínky na inspektorování tak mu milé vzkvétají pestrými květy: lidové kroje a muziky, zajímavé slovácké děti, pestré slovácké louky a mírné, klidné pohraniční hory s leckterými botanickými zvláštnostmi, práce geologické, studium lidové psychologie: to je náplň života zralého muže, vzbuzující spokojenost pilné práce i ušlechtilé zásluhy.

Pro dobré zásluhy byl Klvaňa, dopisující člen České Akademie a říšského geologického úsjíavu, v dubnu 1895 ustanoven jednatelem archeologické komise při České akademii v Praze a v prosinci téhož roku konservátorem centrální komise vídeňské.

Do téhož roku spadá Klvaňova stať o Josefu Uprkovi, otištěná v Moravské orlici, vydaná pak nákladem Slováckých novin a