r. 1897 po druhé nákladem Moravsko-slezské besedy v Praze. Stať tato, jako umění Uprkovo, těsně spojená s národopisným studiem lidu slováckého, pomáhala vydatné uvésti do světa dílo tohoto pozoruhodného moravského malíře.

Význačné cesty, které Klvaňa v těchto letech konal nejen po různých koutech Moravy, Slovenska, nýbrž i v Cechách, značně prospívaly jeho statím, zejména v Časopise Matice moravské i pojednání

0 krojích českých v díle Österr. - ung. Monarchie.

Ale ani tehdy Klvaňa nezanedbával svých prací geologických. Obdržev prázdninové stipendium cestovní, odebral se do hornických míst v alpských zemích, dokončiv těsně před tím Geologii Moravy pro Vlastivědu moravskou a první část Monografie o tešenitech a p i k r i t e c h pro Českou akademii.

Jmenován byv r. 1898 ředitelem obecního později postátněného gymnasia v Kyjově, zachován byl Klvaňa slováckému kraji, který tak miluje a jemuž věnoval své nejlepší síly jak po stránce vědecké, tak vychovatelské. Obtíže při zařizování ústavu a při nedostatku učitelských sil nepřekážely mu v tom, aby nepokračoval ve svých pracích, jichž řada je značná a záslužná.

Ale neštěstí neušetřilo dobrého člověka a pilného pracovníka. Po ztrátě milované ženy stižen byl r. 1909 záchvatem mrtvice, která ochromila tento čilý a plodný život aspoň pro první dobu. Brzy však zvykla silná povaha i těm obtížím, které nemoc způsobila, a Klvaňa oddává se svým pracím tak čile jako dříve. Vlastivěda moravská a Časopis Matice moravské počítají jej к svým zdatným a pilným pracovníkům a do Národopisného soupisu připravil stati o Země-, pisném a přírodním rázu Slovenska, oSlováckémvinař-ství, o kroji a umění lidovém.

Nejen z ušlechtilé záliby, nýbrž i za studiemi jak geologickými a přírodovědeckými vůbec, tak národopisnými, nýbrž i, jak sám o sobě praví, proto, že považuje cestování za podstatnou přípravu a doplněk к řádnému konání úřadu učitelského, pro nějž vždy žil, Klvaňa neúnavně cestoval. A sbíral tu všecky květy kulturní, kterých pak užíval

1 v další své bohaté činnosti vědecké, přírodovědecké, národopisné i učitelské: procestoval téměř celou Evropu: Rakousko-Uhersko, Balkán s Cařihradem, Německo, Holandsko, Belgii, Francii, Anglii a poznatky z těchto cest lesknou se v jeho pracích jak po stránce vědecké tak empirické. Zachoval si při nich vždy bystrý a nestranný úsudek, objektivně rozlišující dobré věci od špatných. A jistě zvláště my všichni, žáci a ctitelé jeho, dosvědčíme rádi, že jeho práce učitelská i vycho-vatelská, na kterou prese svou činnost literární stále největší důkaz klade, dařila se mu po všech stránkách velice dobře; jako učitele jej ctíme, jako člověka okrášleného pravou ušlechtilostí, klidem člověka vyrovnaného a zkušenostmi vypracovaného, u každého dobré a úrodné stopy zanechávajícího, milujeme jej a vážíme si ho.