str. 199
ben Elieser Baal-Sem-Tow a jeho žáky, a jsou vysoce charakteristické pro náboženský život a cit „polských" židů. Svérázná tato „hagiografie" celkem však s tradicemi evropských národů ani západních ani východních nesouvisí. Jediná vlastně jen pověst vznikla nepochybně vlivem křesťanské legendární pověsti, a sice str. 79 č. „17 o incestu — ję to židovským poměrům připodobněná legenda o Řehoři na kameni. C. 14 str. 14 řadí se к hojným pověstem, jak chlapci usouzeno, že se v určitém věku utopí. Tu bylo splnění osudu odvráceno. Jiná, str. 246 č. 48, jest hojná v středověku a také na východě vypravovaná povídka o třech radách koupených od muže, vracejícího se po mnoha letech domů, rovněž přizpůsobená židovským poměrům (Chauvin, VIII., 138 č. 136; 140 č. 139; Köhler Klein. Sehr., IL, 402). Na str. 47 sl. vypravováno, že se statkář, velký kouzelník, měnil v kočku a takto rdousil děti — podání to, že se kouzelníci, jako jiné démonické bytosti mění v kočky, jest silně rozšířeno, srv. doklady, snesené v Zr. d. V. f. VKunde, XXIV., 98. Dále v této pověsti podstupoval rabbi sám boj s tímto kouzelníkem a přemohl ho v hojných přeměnách. -- Na str. 52 dostal se Baal-S em rychle do Svaté země, když přes vodu (moře) rozprostřel sukno, stejně jak se hojně vypravuje v povídkách lidových (Етнограф. 36ipH., XXIX., 210; Rittershaus, Neuisländ. Vk. 322, 35, Asbjörnsen-Moe Nord. Vk. 51, Stroebe, Nord. Vk., IL, 28, Luzel, Contes Bass. Bret., L, 371, 390; Jegerlehner, SM., Oberwallis, 104 č. 132 a j. Názory málem buddhi-stické se tu opakují o vtělování duší v jiném těle, odpykání hříchů též v těle zvířecím (slepičím, koňském, str. 32, 34, 38—39). A jak naše legendy zhusta vypravují, také zde duše člověka omdlelého jde do nebe a má tu různá vidění. jpa.
@------------------
D r. Kam. Spálová: O pomístných názvech politického okresu rakovnického. Ve Věstníku musejního spolku král. města Rakovníka, č. 6, 1917, str. 4—32.
Pomístná jména na Rakovnicku a Křivoklátsku sebral podle jednotlivých obcí p. Aleš Uldrych, učitel v Krušovicích. Jeho sbírky, která jest majetkem musejního spolku v Rakovníce, bylo při této práci použito. Slč. dr. Spálová místy se zmiňuje, že navštívila některé obce za příčinou místního ohledání. Nikdy však nenaznačuje, v jaké míře sbírky Uldrychovy doplnila a jakým způsobem si při sbírání počínali: zdali vpisovali pomístná jména věrně ve tvaru lidovém do katastrálních plánků a kde tyto plánky nyní jsou, či zda spisovali jména bez mapek.
Své pojednání si slč. dr. Sp. rozdělila na dvě hlavní skupiny podle významu pomístných jmen A) pro minulost krajiny, B) v přítomnosti. Každou z těchto skupin dělí zase na dva oddíly: a) jak jest pomíst-nými názvy charakterisována příroda; b) jak se v nich zračí činnost lidská.
V prvním oddílu (str. 5—10) zabývá se především názvy svědčícími o bývalém lese v místech dnes bezlesých. Na Křivoklátsku jsou ve 29 ze 37 osad a na Rakovnicku v 16 osadách ze 48. Tím jsou potvrzeny dějepisné zprávy, že Křivoklátsko bylo vždy daleko lesnatější než Rakovnicko.
|
|
