Zajímavé jsou na Rakovnicku osady Újezdec (nyní zvaný Nouzov) a Žďáry, jež vznikly na místech lesnatých, ale jež nemají dnes ani jediného názvu pomístného les značícího. Podle počtu takovýchto názvů slč. dr. Sp. vypočítává, kterých lesů bylo nejvíce v pole změněno: na Křivoklátsku nejvíce lesy březové a lipové, na Rakovnicku lesy borové a dubové.

Pomístně názvy značí též činnost lidskou, jež s bývalým lesem jest v souvislosti, na př. „kopanina", „paseka", „mýto", „Žďáry". (Slč. dr. Sp. je měla podle svého rozdělení zařaditi do druhého oddílu.) Z nich jest zajímavý název „na praže", který podle Miklosiche souvisí s pražiti a tedy znamená „na vypraženém lese". Při místním ohledání slč. dr. Sp. shledala, že pole souvisí přímo s lesem. — Na psaní názvů jest viděti, že je slč. dr. Sp. píše vždy v uvozovkách s počátečním písmenem většinou malým. Měla tak buď psáti vždy anebo s velkým písmenem bez uvozovek.

Některá místa byla zalesněna teprve v nové době, na př. les „Pístný" jest v místech, kde stávala kdysi stejnojmenná tvrz s osadou. Jinde jsou zvláště v poslední době zalesňovány zejména holé stráně s větším sklonem.

Území toto bylo dříve nejen lesnatější, nýbrž i bažinatější, jak svědčí názvy „na blatech", „v jezerech" atp. Rovněž se tu zdržovalo ještě zvířectvo, dnes tam neznámé: „vlčí vrch", „rysová", „v bobří" atp.

b) „Pomístná jména ukazateli působení člověka v minulosti" (str. 10—19). Název „Hradiště" u Stradonic vedl к badání archaeologickému a historie sem klade Ptolemajovo Marobudum. O dávném osídlení svědčí též názvy: „Kostelec", „Protivná" a jiných 17 názvů. Na bývalé opevnění poukazují „Hradiště", „šance" atd. V některých názvech vidí slč. dr. Sp. podle Machalova „Slovanského bájesloví" stopy pohanské mythologie : vrchy „baba", „Velis" a j. Název „čertova" rokle a pod. není však nutno spojovati s pohanstvím. Jiné názvy pomístně vedly na stopu starých pohřebišť, na př. „v hlavách", „na popelce", „na krchůvku" a j. Některé názvy ukazují stopy, kudy šly staré dopravní cesty: „stráž", „hatě" atd. Ovšem svědectví tato sama o sobě by byla slabá, jak slč. Sp. sama doznává v pozn. 48 к názvu „na čihadle".

Pomístně názvy také svědčí o bývalé činnosti v tomto kraji, která později zanikla: na plavení dříví po Mži ukazuje název „na zbijadlech" a četné „plazy"; na lesní včelaření les „Brtva", na bývalé sklářství les „na sklenářce", na hornictví „u štoly", na železářství „u hamru" atd.

Některé názvy "vznikly ze stč. měr polních, lán a hon. Dělení pozemků připomínají „dílce", „nadávky" a j.; losování o pozemky zajímavý název „na losích" a j. (podle rakovnické „Knihy gruntovní dlouhé" č. 3 bylo r. 1480 rozlosováno místo pod rybníkem „Sekyra").

Na historickou minulost (lépe řečeno: bývalá popravní místa) poukazují jména „spravedlnost", „šibenec" atd. Historické pozadí mají názvy ,ma Francouzích", „Ratislav" a pod. Jaké by to bylo pozadí, o tom není zmínky ani v poznámce. „Název „polský" rybník u Zboře uvádí se ve spojení s polskými osadníky (Hedčany)" (str. 14); ale kdo tak činí, o tom slč. Sp. se nezmiňuje. Některé z oněch názvů, na př. „Ratislav", „Pozdětina" a j., a pak dále uvedené názvy ze stč. jmen