Předchozí pohled na ORIGINAL | OCR Následující
str. 203

dobře vystihují povahu toho onoho místa, hodily by se znamenitě do map.

Dále se v pomístných názvech zachovala někdy zkazka z dávné minulosti. V některých se zachovaly názvy zaniklých osad a bývalých živností. Tu bude třeba zjistiti podle možnosti stáří pomístných názvů, neboť pocházejí z různých dob. Z toho důvodu je třeba zejména použiti úředních soupisů pomístných názvů v Přiznáních (Fassích) к Tereziánskému katastru z doby okolo r. 1713 (slč. Sp. mylně doporučuje Berní rulu z r. 1653—5, leč v této jsou toliko jména osobní) a pomístných jmen z katastru Josefínského. Slč. Sp. použila jen nepatrně oněch Přiznání, v. str. 17. a 18. Tuto práci bude tedy ještě nutno vy-konati, neboť pak se ukáže, že mnohé názvy jsou velice mladé a že všechny dohady historické nejsou u nich na místě. Slč. Sp. ve své práci předvádí tedy jakoby v pestrém kaleidoskopu nejrůznější stopy po bývalém životě v krajině z nejrůznějších dob. Údajů časových zpravidla neuvádí, a proto možno říci, že tato práce jen naznačuje, co všechno bude třeba ještě vykonati, aby z toho vznikl přesný obraz o minulosti tohoto území.

Všem uvedeným odborům vědeckým by prospělo, kdyby byl ku práci připojen slovníček a kdyby byly zhotoveny mapky s vepsanými názvy pomístnými. Poněvadž jest za dosavadních poměrů nemožno takové mapky vydati tiskem, doporučovalo by se uložiti je v rakovnickém museu, kde by jich odborníci mohli použiti.

Ve svých výkladech si slč. Sp. libuje v užívání cizích slov, na př. topografické detajly (str. 4.), morfologie krajinná (26) a j. Bylo je možno nahraditi slovy českými a proto jsou podle zásad Jungmannových dosud uznávaných zbytečná. Kromě toho učitelstvu, к němuž se slč. Sp. ke konci výslovně obrací, budou sotva vítána.

Všechny věcné poznámky ukazují, co ještě práce bude potřebí v tomto oboru vykonati. Než bylo by nespravedlivé, kdyby proto chtěl někdo práci slč. dr. Spálové zlebčovati. Cena její nejlépe vynikne, když ji srovnáme s jinými pracemi českými v tomto oboru. Naši sběratelé pomístných názvů většinou se dosud domnívali, že postačí soupis názvů beze všech poznámek o významu. Ze takovéto soupisy jsou skoro bezcenné, uzná každý na první pohled. Jen někteří připojovali к jednotlivým názvům výklady. Největší takové sbírky uveřejnili u nás dosud: V. Prasek: „Jména polí, lesů, rybníků, luk a j." (Komenský II., 1877), kde v osmi odděl, uvádí asi 800 názvů, a Ferd. Vele v první menší polovici své práce: „Místní jména na Slansku", 1912. Hlavní jejich chybou jest, že názvy nechávají většinou bez vysvětlení. Všechny tyto práce předčilo pojednání J. Tykače: Česká Třebová CL. IX., 1899-1900, str. 191—5, 282—6. Vyčerpává pomístně názvy bohužel jen z katastru tohoto města. К této práci se řadí a rozsahem ji předčí dílo slč. dr. Spálové. Je to tedy dosud nejlepší česká práce o pomístných názvech. Jest také uznati obdivuhodnou mravenčí píli, již své práci věnovala, a že dospěla к výsledkům velmi zajímavým. Kéž by jen našla hojně ná-.ledovníků!    Dr. Ant. Profous.

Předchozí   Následující