K těmto sbirkám přidružila se v nynější době válečné nová sbírka, kterou pořídil sofijský slavista profesor В. C o n e v. Conev měl příležitost poznati hojně národních písní ze svých studií dialektických a již jako student je zapisoval. Umínil si, že jednou vydá sbírku, jíž by dokumentoval krásu bulharské poesie. Tak aspoň v úvodě praví. Čekal jen na vhodnou dobu, která se mu naskytla teprve v poslední době, kdy šlo

0 vydání pěkného výboru bulharských národních písní pro nově obsazené bulharské kraje. Conev tu odvrhl veškerá hlediska národopisná i dialektická, chtěl dáti bulharskému člověku do ruky zpěvník pěkných lidových písní „rodnou kytku", nicméně se neubránil tomu, aby se nesoustředil na obor písní z t. zv. centrálních dialektů, což odůvodňuje tvrzením, že prý dialekt ten musí se jednou stati regulátorem všebulharského spisovného jazyka.

Profesor Conev si ve své sbírce vede zcela liberálně, neboť otiskuje písně tu foneticky, tu s ohledem к spisovnému jazyku, čímž ovšem učinil skutečně ze své edice populární zpěvník lidový. Ale třebaže nečiní nároků vědeckých, přece jen mohl naznačiti,. které písně přejal z tištěných sborníků a které jsou jeho vlastní zápis, odposlouchaný od matky a pěvkyň Pětkové, Pančevé a Dončevé. Pouhá hvězdička by byla stačila pro orientaci odbornou, která by laikovi naprosto nepřekážela. A také stručný orlkaz к variantům by byl učinil z knížky cennou příručku pro badatele z oboru slovanských národních písní. Snad ve druhém svazečku toho bude dbáno. A mělo by toho býti dbáno, neboť Bulhaři dosud nemají takové sbírky svých národních písní, jež by vyhovovala všem předpokladům vědeckého badání tohoto odvětví v dnešní době. Také úplný-abecední soupis všech dosud známých bulharských písní byl by potřebnný a vlastně nutný. Prof. Conev mohl by se s úspěchem ujmouti té práce ve prospěch domácí

1 slovanské vědy. Práce jest sice namáhavá a zdlouhavá, ale důležitá a pro vždy cenná!

Prof. Conev otiskl v přítomném svazku celkem 122 písní, jež podle motivů sestavil do 19 skupin. Vypočtu jednotlivé skupiny s písněmi, a to v každé skupině pořadem abecedním, abych usnadnil odborníkům rychlejší orientaci potřebných motivů. Jsou to:

I. В ů h a v i r a: Boží matka a Kristus, Sv. Nikola, Sv. Nikola a ryba-parma. Tři světci budují monastýr, Jančica a andělé.

II. Samodivy a zmejové (draci): Mirjanka, Radino dítě, Dragana uloupená samodivami, Stojan a čarodějky, Stojan a samodivy, Stojan unesen samodivou, Stojana miluje zmejice, Stojan — strakatý zmej, Radka a zmej, Vděčný had, Dívka zmejice, Zmej Nikola unáší dívku Rusu, Ovčák Todor a zmejica, Zmej unáší dívku Radu, Samodivský pramen.

III. Temné síly: Milka a Nikola, Uhranutý Nedko, Učený Najden, Očarovaný milenec, Dívka u Dunaje.

IV. Černý mor: Matka a syn Dimitr, Snoubenka Bona umírá, Todor a mor, Mor v Bosně, Jediný syn u matky, Lazar a Petkana.

V. Jasné slunce: Divka a junák Jasné-slunce, Svatba Sluncová, Dobrý junák a Jasné-slunce, Stojan nalézá nevěstu.

VI. Kletba: Damiánka, Ruselena, Rada a Stojan, Nikola soudí svého otce,

VII. Zapuzení: Jeřábi, Jurdena.

VIII. Cizina: Churavý Lenčo, Marko v Ugrenské zemi. Milá Zagora.

IX. Z dnů roboty: Jankul a Janinka, Pavel bojar, Ivančo a Arabka.

X. Les ajunáci: Stojan vojvoda, Stojan vojvoda — ochránce ubohých, Ráno před Blagovcem (Zvěstováním P. Marie), Les a junáci, Dívka hajdukem, Bílá Rada.

XI. Mladí blázni: Dva čerti, Lala, Na námluvách, Prsten — půl svatby, Dohovor, Ivan a Nedělja, Rozhněvala se, Vychytralá dívka, Neumí milovat, Touha, Di-