(Nowosielski, I. 26). V jiné (Zbiór, IX. 106 č. 10) pověsil rek Sučevyč, jako v předchozí, mimo rukavice ještě bič: jak z biče začne kapati krev a z rukavice pěna, mají bratři přijíti na pomoc, neb aspoň pustiti koně a sovu. Podobně vypravuje verse z Jekaterinoslav. gub. (Чубинскш, II. 254): jak bude bič mokrý, jděte sami, jak rukavice bude mokrá, pusťte chrta, a jak na misce bude krev, pusťte koně z konírny. A jiná verse z Kijevské gub. (ib. 260): jak z mých rukavic poteče pěna, starejte se, a jak krev poteče přiběhněte sami, aspoň koně pošlete mi na pomoc. Rek jiné verse (Манжура, 22) měl rukavice, které samy chytaly a rvaly, i bič, který sám švihal, pověsil a řekl bratrům, jak z nich mýdlo po-běhne, pusťte je, a jak krev, běžte sami a pusťte koně. V jiné (ib. 25) mají pustiti koně, když na rukavicích spatří krev.

V sibiřské versi z okr. Minusinského (Зап. Красноярск., I. 57 č. 34) dal rek bratrům místo rukavic neb šátku, ručník a karty, a jak se na kartách ukáže krev, mají mu přijíti na pomoc.

V řecké versi látky o závistivých sestrách (Hahn II. 45 č. 69 = Kretschmer, Neugriech. M. 263 vytáhli najednou oba bratři dívčini pro mluvícího ptáka a zanechali dvě košile, zčernaly-li, zahynuli.

V burjatské povídce z Irkutské gub. (Балагансюй сборн., 28) zanechal rek strýci svou beze švů tkanou vestu: bude-li se mu dařiti a bude-li přemáhati nepřátele, bude vesta každý den světlejší a krásnější, ale nebude-li se mu dařiti a bude-li přemožen od nepřátel, bude vesta stále tmavější a vetší.

V povídce indiánského kmene severoamerického (*Rand, Legends of the Micmacs, 83 = Hartland, II. 11) zanechal rek své matce, vydávaje se do boje, pokrývku z koží pobitých zvířat a dýmku, naplní-li se krví, jest mrtev.

V jihoafrické povídce (Jacottet, Bassoutos, 110, 112, 120) poznala žena smrt dceřinu, když spatřila rozbité nádoby, ve kterých ona brala svoje jídlo, a roztrhané pokryvadlo, pod kterým spávala. Když potom byla oživena, nádoby její rozbité i pokryvadlo roztrhané spatřila matka jakoby nové. Ještě v jiné povídce (ib. 211) shlédla žena rozbitou misku dceřinu, když byla proměněna v mravence-termita.

4. Různé jiné předměty zanechané, po případě určené od reka dávají znamení o jeho osudu.

V albánské povídce (Archiv f. Liter.-Gesch., XII. 99 = Leskien, Balkan. M. 239 č. 52) zanechal rek přátelům pero—jak z něho začne kapati krev, mají ho vyhledati, neboť jest v nebezpečí.

Ve versi z Makedonie-Bitolska (Спространовъ, 17) dal rek pobra-timovi list popsaný vlastní krví: když list jest červený, jest rek zdráv, ale když sezelená, jest mrtev. V jiné makedonské povídce (Сборникъ мин., XVI.—XVII. Матер, 322, 323) znamená smrt rekovu, když spadne listina se zdi, na které byla nalepena.

S tím srovnej assyrskou pověst: assyrský král jménem Tiglath Uras, dal na křišťálovém pečetidle vyryti své jméno a titul a pověděl: „Kdokoliv pochová můj list a mé jméno, nechť Assur a Rimmon zničí jeho jméno a jeho zemi. Kdokoliv učiní pečetidlo čitelným, zajistí, že bude můj život zachován" (Hartland, II. 41). Podle mínění učeného anglického etnologa jest pečetidlo s nápisem jaksi sídlo královy duše