„LIST S NEBE POSLANÝ" V LITERATURACH SLOVANSKÝCH.

K. Paul

Nejrozšířenější a v rozmanitých zpracováních se vyskytující téměř u všech národů doby střední a nové jest apokryf „list s nebe poslaný", lat. epištola de coelo missa, v staročeské literatuře známý pod jménem: list galatanský spojený s aprokryfem Vidění sv. Pavla. Zakládá se tento apokryf na všeobecně zakořeněné víře, že možné jest také dorozumění mezi nebem a zemí listy, které Bůh (Ježíš Kristus, Panna Maria a svatí)1) posílají lidem nebo tito zase jim.2) Náš list poslal prý s nebe Kristus,3) aby lidé světili opravdovým způsobem neděli. V pozdějších zpracováních rozšiřuje se tento příkaz také na svěcení pátků a zejména v ruských a některých' řeckých připojuje se k tomu i den středeční.

Podle zachovaných nejstarších textů latinských, kde uloženo jest věřícím, aby také dávali desátky, počítá se neděle od odpoledne v sobotu (de hora nona) až do pondělí ráno. V této době má se křesťan zdržeti vší práce, mysl má v kostele zasvětiti Bohu, konati bohulibé skutky a zanechati svých hříšných činů a radovánek.

Někteří starší badatelé uváděli vznik listu nebeského ve styk se sektou žido-křesfanů, která, ač přijala učení Kristovo, nechtěla upustiti od soboty jako dne svátečního. Mínění toto není správné, poněvadž v dosud známých textech, kde vytýkají se rozmanité nepravosti věřícím, nikde nečteme výtky, že by světili sobotu místo neděle, naopak dávají se židé za příklad, jak svůj zákon řádně plní. Lépe jest uváděti vznik jeho ve styk s usneseními církevních synod a nařízeními světských panovníků o svěcení neděle, neboť jednotlivé části našeho apokryfu jsou zřejmým ohlasem těchto nařízení, která čím dále tím více stávají se malichernými.4) Nechybíme, když řekneme, že horlivý kněz, jemuž tato usnesení byla známa a přístupna, složil takový list a za dílo boží jej vydal. Uvedu několik dokladů к posouzení závislosti listu nebeského na těchto nařízeních:

a) výňatek z kapituláře z r.789 (Pypinis regis, Veselovskij 56 str.)

Episcopis omnibus. Statuimus quoque secundum, quod et in lege Dominus praecipit ut opera

servil i a...........

...........nec in

orto laborent nec ad placita con-

b) citát z latin, textu vídeňské dvorní knih. č. 1355 f 89a (dosud neotišt.) quia propter d. set. dom. advenisset (t. j. epistoła) quia in d. s. d. sedentes causas iudicantes (srv. Veselovskij str. 55) iurantes, periurantes, olera in orto colligentes.......vena-

1) Příklady toho uvedl F. Macler v či. Correspondance épistolaire avec le ciel v Revue des traditions populaires XX. str. 65, Delehaye: Note sur la legende de la lettre du Jésus-Christ Bruxelles 1899 otišt. zvi. z Bulletins de ľAcadémie royale de Belgique Classe des lettres 1899 č. 2.
2) Dosud lidé posílají prosebné listy sv. Antonínu a židé v Palestině kladou podobné listy do hrobu patriarchů (viz Macler op. c).
3) Nepatří sem listy tak zv. pekelné (Teufelsbriefe) z doby reformační, o nichž psal Wattenbach v Sitzungsberichte der kön. preuß. Akad. zu Berlin 1892 str. 91, aniž listy Kristovy Abgarovi.
4) Veselovskij: Opyty po istoriji razyskanija christianskoj legendy Z. M. N. P-1876 č. 184 str. 52. a Hefele, Conciliengeschichte III. 666, 691.