textu lat.: et istam epištolám legite per d. d. ut credant semper et habeant omnes in memoria quod si non crediderint in epist. hanc, anathematizabo vobis in saec. saeculi;15) čteme v čes.: pakli toho neučiní, budu jej kleti na věky. (Pakli bude činiti, bude mieti se mnú diel v nebesiech č.2) Tím končí II. část.

O první bylo promluveno dříve a třetí část v č. shoduje se s latinskými, nejvíce pak s vídeň. 1.

České texty а К uvádějí další důvody, proč se má světití neděle: stvořen svět, andělé, přestala potopa, proměněno víno ve vodu, nasycení zástupu dvěma rybami a pěti chleby, křest Páně v Jordáně, z mrtvých vstání, zvěst. P. Marie, vzkříšení Lazara, stětí sv. Jana, umučení sv. Jakuba, osvobození sv. Petra z okovů, soudný den. Toto místo mají texty,„které souvisí s textem apokryfu Vidění sv. Pavla. (J. Polívka v С. С M. 1893, str. 600) a podobné místo nacházíme na př. v anglosaském textu redakce A. nebo v českém znění v rukop. univ. knih. v Praze, sig. I. E 5 f. 425 a musejní, sig. П. H. 23.

Z rozboru textů viděti dvojí latinský text; jeden v Mn a H, který nebyl předlohou pro české texty, které více, ač jsou stručné (jako K), shodují se s vídeň. 1, 2 a v některých pak částech s Am a K. České texty samy předpokládají jednu latinskou předlohu, z níž vznikl původní text český, z něhož ostatní texty byly opisovány: na př. č.j a Dl. jsou přepisy jednoho a téhož textu; poněkud více od nich odchyluje se č2, ale jeho odchylky nejsou takového rázu, abychom musili předpokládati jinou latinskou předlohu, spíše mohly by se vysvětliti jako změny, učiněné opisovačem samým, poněvadž nejsou ani v jednom textu latinském.

Při obsahu druhé části redakce A uvedli jsme, která podobná místa vyskytují se v druhém zpracování latinském В; texty této redakce nepřijímají jich doslovně, obměňují je, rozšiřují, zkrucují, odměny budoucí neb tresty budoucí, ovšem jen některé, proměňují v minulé. Ze zákazů práce v neděli všechny vynechávají zákaz práti šaty, stříhati vlasy, péci chleba neb „olera in horto colligere, venationes facere" atd., s oblibou vytýkají řadu různých hříšníků tím, že je prostě jednoho za druhým jmenují neb jim hrozí ve větách, počínajících slovem „maledi-cam" (řecky ô'jaí, slov. gore) a uvádějí rozmanité tresty, s nimiž se setkáváme i v jiných památkách eschatologické literatury. Odvolávají se často na knihy, proroky, učitele, které Bůh lidem poslal, uvádějíce (všechny bez rozdílu) slova evang.: nebe a země pominou, neb dvakráte ukazují na pohany, kteří zákona božího neznají, ale jím se řídí.

Prvotního zpracování této redakce В neznáme, zachováno jest asi ve dvou jiných zpracováních (B B'), které navzájem se doplňují a z nichž asi vznikly texty řecké. První zpracování В vyskytuje se v latinských kronikách anglických; jest velmi stručné, velmi podobné řeckým textům ą blíží se asi nejvíce původnímu textu; druhé B', užívané jako text bohoslužebný od flagelantů, jest rozvláčné, jeden a týž motiv opakuje, rozvádí a přeměňuje, obsahuje některé části textů řeckých, které nejsou v textech zpracování B.