Předchozí pohled na ORIGINAL | OCR Následující
str. 240

obšč. X. v Oděse, 1902. str. 105, 108 а Р. A. Lavrovem ve Sborníku otděl. r. j. i slov. Imp. R. Ak. N. díl 67. str. 152 a s jedním srbským textem v Šafaříkových rukopisech v knihovně českého zemského musea sig. IX. H 16 (viz M. Speranskij Rukopisi P. J. Šafaříka nyně muzeja korol. češskago. Moskva 1894). Všechny tyto jmenované texty předesílají několik vět, které jsou jim vlastní a pokračují O20): sia staa epi-stolia s'š'd'š' v' grad' ierosalim' oť ga s' nebes' i sta nad' stii prěstol' i javi sa patriarchu iakimu, a pokračují všechny jako я uvádějíce slova hlasu, aby vstal a šel do chrámu. Řecké α mají pak odpověď patriarchovu (μέγας εί, κύριε), texty bulh. a srb. toho nemají, ale text Plov. a Běl. připojil tato slova, к slovům hlasu z kamene (nebe), který pravil patriarchovi, aby vzal kámen atd.; texty Plov. a Běl. kladou slova před hlasu: čudná dela tvoja (Běl.), velik' jesi ty gospodi. Po tom patriarcha shromáždí lid, který jde za ním do kostela a uvidí (odtud podle ß) kámen (jehož popis se neshoduje s řeckými: jako volnja glavaa strašan zelo běse kamen' v Š a Plov.; v B text porušen,) který nikdo nemohl obrátiti, aniž se ho dotknouti. Po modlitbách trvajících tři dni a tři noci vyšel hlas z kamene (v řeckých „z nebe", y T : z nebe i z kamene), a vyzval patriarchu, aby vyňal kámen. Část 4, která chybí v textech Plov. Běl.21), shoduje se v O B T Š s texty řeckými.

Srovnání části druhé jest ještě důležitější, vysvítá z něho poměr textů latinských redakce В к řeckým, těchto pak к slovanským a orien-tálským a dokumentuje se důležitost slovanských památek pro srovnávací literární studie. Omezím se jen na několik případů, z nichž vzájemný poměr textů bude patřičnou měrou objasněn. Všechny texty v části 3. (podle označování jednotlivých částí u Bittnera) citují slova evangelia: coelum et terra transibunt, v části druhé (2) čteme (R) et misi super vos paganos gentes qui effuderunt sanguinem vestram in terra; (Toul.) quare mandavi super vos Saracenos et alias gentes, quae vestrum sanguinem effuderunt: α καί άπέστειλα έθνη βάρβαρα καί έξέχεαν τά αίματα. έπί γής (α1 τό αίμα); Tich.: i nes'm' poganskych' jazyk' prestúpil (D. prepustil) na vy i proľjaša krov' vašu na žemli; Plov.: i pustich 'navi pogane jezike i proliše krv' vašu na žemli; č. 18: R: juro vobis per sedem meam et thronum meum cherubin, qui custodiunt sanctam sedem meam; quia non mandabo vobis aliquid per aliam epištolám, sed aperiam coelos et pro pluviis pluam super vos lapides et ligna et aquam calidam per noctes, ut nemo praevocare possit, quia destruam omneš malos ho-mines; Toul.: credite quia si ista et mea praecepta non observaveritis, mittere habeo super vos lapides igneos et desuper aquam ferventem:


20) O t. j. text v rukop. V. J. Grigoroviče; B z rukopisu hist. musea_v Moskvě oba u Vilinského, T t. j. text z rukop. N. L. Tichonravova (Lavrov); S t. j. text S"afařikův.
21) O těchto textech psal M. Můrko v článku Zapadną Epištola o nedelji v južnoslovanskí književnosti ve Zborniku u slávu Vatroslava Jagića str. 706, ukazuje, že podle zvláštností jazykových původní text Plov. a Běl. vznikl v jihozápadních srbsko-chorvatských krajinách, snad někde v okolí Dubrovníku. Předpokládá pro texty srbské i bulharské [В О T. a ruský Tich společnou předlohu. Můrko tu myslí původní předlohu řeckou, v tom má pravdu, neboť z nějaké řecké a vznikla u Srbů a Bulharů předloha pro texty nám zachované a asi z téže (v některých částech odchylné) na Rus pro texty Tich a D.

Předchozí   Následující