α.... ού πέμφω άλλην έπιστολήν έπί τήν γήω γήν, άλλ' άνοίξαι έχω τούς ούρανούς καί βρλέξαι έχώ λίθους πυρίνους καί ύδωρ καχλάζοντα καί καύσειν έχω πάντα άνθρωπον έπί τής γής; α2; μά τόν βραχίονά μου τόν ύφηλόν τόν έπιοκιάζοντα τήν κεφαλήν μου τήν άχραντον, ού μη πέμφω atd. ß nemá úplný text (u Bittnera není označeno č. 18, nýbrž jako další odstavec č. 14): μλα τήν μητέρα μον τήν πανάχραοντον καί τών άγγέλων μου τά οτίφη καί άρχαγγέλων καί τόν άγιον Ίωάννην τόν βαπτιστήν, ού μή άποστείλω άλλην έπιστολήν έπί τής γής; Tich.: tako myšica mojeja vysokaja klenusja re-čenoju perfiroju, jaže osěnjajeť verch' moj prěsty, jako ne imam' inyja posiati epistoľja na zemlju, no otversti imam' nbsa i pustiti imam' ka-menije ognenoje i vodu gorjaštuju i izjěšti imam vsjakogo číka na zemli noštju; Plov.: tako mi prijestolja (!)' mojega strašnoga i nepo-libimog(!) i mišice moje visoke i přečisté bogorodice i mnogoočitijech i cherobimijech i šestokrilatich i serapimijech i (v Běl. i mnogoočitijech .... i stých aggľ moich' ioniaa[!] krstlja) i epistolije posiati na zemlu, no imam' otvrsti nebesa i kamen' i dažd' ogan' i vodu vruštu i popaliti imam' svakoga človeka etc. Podobné případy jsou č. 22, 23, 24, 25, 9, 16, 33 (věty počínají tu se slovem maledicam, ř. ούαι a slov. gore).22) Částí 29. končí v textu Rog. (vlastně redakce B.) druhá část (II.) a třetí (III.) pak podobná jest řecké v a. Texty B' pokračují, vyskytují se v nich podobné motivy jako v řeckých (31, 38), z nich některé končí (Toul. E. Cl.) a ostatní opakují jednak již části známé, jednak se v nich čtou nové, které opět v řeckých můžeme najiti, na př. 28: Mn: perfidi et iniqui et malefactores, periuri, falši testes, homicides, blas-phematores, fures, adulteri etc.

Text Rog. vykazuje nepochybně větší příbuznost s původní předlohou, z níž vznikly texty řecké než B', ovšem obě B i B' se doplňují.

Při srovnání č. 18 jest viděti, že text Tich. slovem „noštju" překládá per noctes v textu latinském, toto místo není ojedinělé, uvedu několik míst, kde texty slovanské shodují se více s textem latinským a arménským (gruzínskym) než řeckým: Radčenko v uvedeném článku (str. 6., pozn. 2.) porovnávaje Běl. a Plov. s řeckým a. praví: že v listě u Vilinského vydaném čteme: (O) zvěrije ljuti dvojeglavi imušteji krila orľovi i opaš'ki kon'ska (str. 117.), v Tich.: ptica ot bo'jam' imušta glavy lvovi, a krila orlja i peri'e město vlasy ženskija veliki i vo opáši město opáši kon'skija ... a uvádí k tomu latinský text (Rog.) mittam vobis bestias habentes capita leonum, capjllos mulierum, caudas came-lorum; podobně mají texty Plov. O B T S aj.; řecký text zní: (č. 22) καί πέμφειν έχω θηρία ίοβόλα έχοντα άντί πτέρα τρίχας γυναικαών [καί καταφάγωσιν τάς σαρκάς ύμών], není zde přeloženo: capita leonum caudas camellorum, proto použijeme-li textu arménského u Bittnera vytištěného, zní toto místo v německém překlade skoro tak, jako ve slovanských: böse Thiere die Erde kriechen und Löwenköpfe und Frauenhaare und Pferdenschwänze haben etc. a v gruzinském (otišt. Z M N P 296, 1894, str. 35, ruský překlad): našlu na zemlju pticu, u kotoroj golova budeť ľvinaja, kryľja orlinyja, volos' ženščiny, chvost konja. V části 23.