α; v textech Tich a D jest jich nejméně, v bulharských a Š skoro stejné a téměř týž počet, jen pořad jest porušen, ač spočátku Š seshoduje i v tom s O B T; v textech pak Běl a Plov nacházíme podobné jako v S O B T, ale také shodné s textem α. Po větách „gore" následuje část 37, kde pronesena kletba proti knězi, který by listu nerozšiřoval a 38, kde odměňuje se ten, kdo by tak činil, odpuštěním hříchů a požehnáním božím. V ß jest text úplnější. Plov a Běl mají jasný text pro část 38, obě části jsou v Tichon; v textech O B T S smyslem místo stejné (č. 38) ale jinak provedeno, místo že mu budou odpuštěny hříchy, třeba by jich měl nad hlavu: S otstupiť oť nego vsaka zloba i skr'b' i v' domu jego nebudeť skr'by ni prokazy ni kotorije boľezniji, n' blagoděť božija na nem prěbudet' 32). (O: že budou děti zdrávy nebudou ani slepé ani chromé atd.)

Další část (39) jest značně rozšířena v α, s Tichon shoduje se nejvíce α2, popřípadě β; v neděli nemají pracovati v α místo toho β: dal jim Bůh šest dní к práci, obě dvě věty v Tichon; mají jiti do kostela, aby se zbavili hříchů spáchaných za šest dní, v Tichon jen věta o zbavení hříchů; v β (28 52) . . . άτο έγώ τοιώ καί έσείς καυχάσθε překládá Tich: az' delaju i vy chránite si (v srb. Plov chvalite se); ta věta není v textech α. Další postup v Tich jest týž jako v ß : nepustí deště — nebudou co míti žnouti—obrátí prameny v-souš — ούκ οίδατε ότι λεν τλω ούρανώ καί έν τή γή είμί — z textu α má Tich na tomto místě větu: da ni vlas' glavy vašeja ne ugozneť oť ruku mojeju. καί θρίξ έκ τής κεφακλης ύμών ού μή μείνη (μείνει) — kam chtí utéci (α β Tich) а kde se spasiti (σωθήναι jen v ß Tich) — Text Plov (Běl) uvádí po 38 několik vět „gore" a před č. 39 klade z č. 40 řeckého α větu, kde proklínají. se rodiče povolní dětem neb děti neposlouchající rodičů; pak přichází část 39. (značně porušená, text Plov tu končí), v níž, pokud možno vybrati, čteme příkaz o šesti dnech práce — pak o svěcení neděle a pátku odlišné od textu Tich (da ne satvorite ništa inoga vece molitve i krsť nosešte) — nepustí deště atd. a na konec větu: ότι έγώ ποιώ, jako v ß, pak pokračuje text v Běl — kam chtí utéci, neboť: (sv тй oůpavffi . . . .) všude jest Bůh. Řecký text a praví, že Bůh dal lidem písma, aby je zachovávali 33), aby uctívali jméno boží, což oni nečiní, proto je stihne trest; kdož se však polepší, bude spasen; část tato zkráceně obsažena jest v textu 'Belehr., kterým pak několika větami „gore" končí. Jiný text čteme v textech O B T S, který ovšem základ zachovává, přikazují, pracovati šest dnů a obcovati službě boží v kostele, aby odpuštěny byly hříchy, kdo bude tak činiti, dům jeho naplněn bude pšenicí, vínem, máslem a děti jeho budou zdravé, pak jest věta z ß : az' rabotaju a vi sa falite — nedá deště a co budou dě-lati, text O — vysuší řeky, text S má před tím ještě tresj: jiný (spálení všeho na zemi), podobný textu α. Všechny (O B T S) mají větu, „kde se chtí ukryti". Po této části následuje část 53, která opakuje příkaz 17. a rozšířena o další: b) takovým člověk připravuje si oheň v domě; tento trest čteme také v O B T S; v Tichon. tato část b)