není, jest jen opakována č. 17. a po ní jest část III., přeložená částečně z textu ß (stvrzení božského původu listu) pak následuje rozkaz, aby list opisovali a posílali do jiné země jako v texte α, po té věty s „gore", které jsou na konci listu Běl (mesi s' gněvom' poskure [prosfuru], o knězi, který nehodně slouží mši). Tich končí výzvou, aby chodili do kostela, napájeli žíznící a hladové, navštěvovali vězně a přijímali pocestné. V textu S (О В T) čteme po č. 33 řadu vět, které připomínají č. 39.: Bůh dal kostely, aby do nich chodili pro očištění od hříchů,, dal jim poklady zemské, ale oni za to ďábla se drží (29), kdyby byli poslušní, nebylo by na zemi smrti atd. — (v Š příkaz navštěvovati nemocné, vězně, ubohé a chudé, soucit s hladovícími, neboť na soudu Božím každému bude dáno podle zásluhy, srv. s koncem Tich) — mají choditi do kostela se vším domem přinášejíce svíce, olej, kadidlo, kterážto věta shoduje se smyslem s řeckým textem β (α2) σύν γυναιξίν καί τέκνοις αύτούκαί έρχεται εί΄ έκκλησίαν τού θεού, συλλαμβανόμενοι κηρούς τε καί έλαιον etc.) Рак následují části 31, 37, 38, a za nimi rozkaz šířiti list (v α3 38) po městech; část II. končí přáním, aby lidé listu věřili. V části třetí dovídáme se, že list spadl v Jerusalemě v listopadu 1692 (bulh. 1478), pak podobně slyšen hlas jako v β a jinde, že list je původu božského. Jako v textu Běl vyslovena hrozba tomu, kdo list ukryje „da je pričestan' ijude"34). Nakonec je poučení, jak shromaž-ďovati poklady nebeské.

Podle učiněného zde rozboru všechny texty navzájem se doplňují' a dokazují, že nestačíme při srovnání s dosud vydanými texty řeckými, nýbrž že musíme předpokládati aspoň dva, dosti sobě blízké a úplnější texty řecké, z nichž jeden X nejvíce blíží se к řeckému a vydanému Bittnerem s odchylkami v části 6, 19—22 a j. a druhý Y shodný s X, mimo části 14, 25, 28, 32, 39 a j., v nichž Y jest blízek řeckému βα2,. Z řecké předlohy X vznikl překlad srbský, který jest zachován, ač ne ve formě původní, v textech Plov a Běl, které jsou chatrnými opisy nějakých dvou dosud neznámých textů srbských. S míněním K. Rad-čenka, že tyto texty vznikly spojením dvou redakcí α а β, nesouhlasím, co se týče úvodu jest věc samozřejmá, ale jména měsíců nacházíme také v redakci a (v text. α1 α2) а arménských, které vznikly, jak Bittner dokázal, z nějakého textu redakce α, а věty s „gore" nejsou spolehlivým vodítkem 35), neboť pisatelé textů mohli snadno jednati sami, jednak z četby jiných textů ano i apokryfů podobný motiv do svého textu vnésti.

Z této redakce srbské vzniklo zpracování nové obsažené v textech O B T S, nikoli však přímo, neboť, nehledíme-li ke všem jejich přídavkům, obsahují části, které' čteme v ruských textech a řeckých y. V textu я mluví se v části 3. o druhém listě, v β rovněž, v α2 a β4 však již v části prvé: ίδατε ύιοί τών άνθρώπων ότι πρώτην καί δευτέραν έπιστολήν έπεμφα πρός ύμάς, podobně se tak činí v textech ruských a ~(; O B T S rozšiřují toto místo udávajíce, že první spadl v Římě a druhý v Jerusalemě (srv. jejich I. část, dále viz uvedené místo v části lib a III).