textech přeházeny, některé z nich vynechány neb jedna s druhou v jedno spojena, ale ze všeho viděti, že pocházejí z jednoho a téhož pramene. Text F 56 větou: sotvoru smutek velik da užasnet sja vesmir' blíží se Tich Plov Běl; v části 25 neuvádějí texty Serg F 56 trestu Tichon (izmalťjan jako ß 28), nýbrž podávají text smyslem stejný, ale zkrácený„ řecký text α po případě Plov Běl, z nichž vynechávají oba tresty. Části 28, 29, (30) 31 jsou skoro stejné jako v Tichón, ale k č. 31. přidává Sěrg a F 56 větu z bible: snáze jest velbloudu projiti uchem jehly atd. (srv. texty vydané u Pypina), což připojeno jest k části 32, která jest jen v textech ß Tichonr. a armen. Ód této části text v podstatě týž, značně zkrácen v textech F 56 Sěrg. Třetí část v nich není, místo ní jest několik vět obsahu mravoučného.

S texty Sěrg a F 56 souhlasí texty F 61 a F 448, ukazují na společný pramen; jsou neúplné a končí částí 25. Také v nich samých nacházíme některé rozdíly; v č. 5 společně nesouhlasí s Serg a F 56: mají tu text: ašte pokajete sja, podam varn svoju blagodať, vina i jeleja umnožu, v č. 15 však text F 61 jest stručnější a podobnější Serg, kdežto text 448 přidává ze západního zpracování С (II. skup.) místo povzbudím krále na krále atd. v části 17. v F 61 se čte: když se zazvoní večer, má se všechno dílo z rukou pustiti, a v F 448 má díla zanechati, jiti do kostela i neset svěštu i prosfuru, což připomíná podobnou část v textu Š O B T (viz 248).

Zbývá ještě promluviti o pěti textech, které ukazují k původnímu zpracování я značně již pozměněnému a rozšířenému o nové motivy, které nalézáme na př. v řeckých textech γ. Jsou to dva texty maloruské (neúplné) otištěné u Franka str. 53, 64 (F 53 F 64) a dva české tištěné v Litomyšli, z nichž jeden jest v musejní knihovně pražské pod sig. 68f 118 a druhý zapůjčen mi byl prof. Polívkou (L2 L1,) spolu s nemeckým textem tištěným tamtéž (L3). Texty L1 a L2 jsou skoro doslovné, oba jsou asi překlady z němčiny, shodují se na mnoha místech s textem L), který sám projevuje dosti značnou souvislost s maloruským F 64. Část I. jest jako v textech Sergej, atd., s některými změnami, nejspráv-nější jest v textech L2 L3 ; II. č. 1: jen v německém mluví se o listě dříve poslaném (rovněž F 53), v ostatních, zejména českých: poněvadž neposlouchají rozkazů, pošle na ně lid pohanský (2.), který je spoutá, a tak mohli bychom sledovati jednu část za druhou a shledali bychom, že smysl jest týž, ale myšlenka že jest jinými slovy a větami vyslovena a rozšířena; některé odchylky jsou tu od dosavadních textů; v č. 9 se praví, že vysvobodil Adama z pekla, kterýžto motiv čteme v řeckém textu γ1, v 14. odpověď Hospodinova hříšníkům na posledním soudě, která jest rovněž v γ, v německém pak jest na víc věta „so wird er mit Abraham und Isak in Ewigkeit regieren" podobná větě γ1.

Jinou skupinu textů ruských tvoří několik textů, které ukazují k jediné společné předloze, z níž všechny vznikly. Toto zpracování jest na Rusi daleko více rozšířeno, než dříve uvedená. Nejznámější text z této skupiny vydán jest A. J. Pypinem ve knize Ložnyja i otrečen-nyja knigi russkoj stariny (Pamjatniki starinnoj russkoj literatury izd. gr. Kušelevym-Bezborodko 1862 III.) spolu s různočtením „současného" listu. Čtyři texty otiskl Bezsonov ve spise Kalěki perechožie