(č. 565—568), pak porůznu jednotlivé: běloruský Romanov v Bělorus, sborníku V. 258, Dikarev v Sborníku v česť Millera str. 85, dva Vladimírov v kn. Naučnoje izučenije apokrifov . . . russkoj liter. Univer. Izvěst. 1900. 45. N. Vinogradov jeden v knize Zagovory, oberegi, spa-siteľnyja molitvy I. 1907. (pni. k časop. Zivaja starina 1907). Laskavostí prof. Polívky známy jsou mně také dva texty ruské dosud neotištěné, jeden ze sborníku veřejné knihovny O XIII. č. 36 a druhý v rukopise Undolského č. 1079. Texty neodchylují se mnoho od sebe36), zejména texty otištěné u Pypina shodují se s dosud netištěnými (jen ke konci textu tyto texty vykazují jiné znění,) a vytištěnými u Bezsonova a Romanova. V textech vytištěných u Dikareva a Vinogradova viděti vliv západní redakce C (D: ašte by iměl na nebi zvězď ... V: vozstanet. carstvo na carstvo), texty u Vladimirova jsou neúplné.

O úvodě (I.) jsme se již zmínili, jen ještě dlužno připomenouti, že na př. text Romanovův udává, že list spadl za císaře Justiniana a patriarchy Joachyma atd. Druhá část počíná jako v textech Serg F 56 a j. „pišu varn' pervaja i vtoraja i poslědnaja", dává jim mnohé „zapovědí" činiti, lidé jich neposlouchají, nezachovávají a neslyší slov (3) nebe a země pominou. Po těchto slovech mluví se o seslaných různých znameních, podobnou zmínku čteme v textech Serg F 56, O B T S, zde však tato společná věta jest značně rozšířena, připomíná lidem poslední soud: dni vaši skončivajutsja i svjatyja knigi razgibajutsja i vsa tajnaja děla vaša ob'javljajuťsja; prestol . . . postavljajetca (!), grjadeť pravednyj sudija gospod' naš' i. chr. suditi živým i merťvym' i vozdati komuž'do po dělom jego, podobně líčen poslední soud v textech О В T S: i knigy razgibajuť se i tajn'na (S) .... objavitse (О) .... pra-vedni sudije .... prijděť (O). Napomenuv Bůh lidstvo, aby žili v lásce a zachovávali přikázání, ukazuje, co učinil: v pátek (Serg aj stvořil Adama (6b ) poslal Gabriela к Р. Marii do Nazaretu (S O B T Serg atd.), křest přijal od sv. Jana v Jordáně (13) a byl ukřižován (jako v textech Serg, TOBT, γ1 α1), ve středu, — to jest nový přídavek oproti textům dosud probíraným — uradili se Židé, aby ho ubili; proto jest ctíti pátek a středu. To nové místo nacházíme v řeckých textech γ: ότι τήν τετάρτην παρεδόθην είς τάς χείρας τών Ίουδαίωβ διά τήν σωτηρ'ιαν σας, část 39. jest zde slovně změněna: kdo pracuje v neděli, ztrácí šest dní všedních (to, co v nich učinil, neboť dal Bůh všemu tvorstvu v neděli klid, kterou mají světiti láskou, čistotou svědomí atd. (srv. 18 č. v a), po té v těchto textech zdůrazněn jest motiv o podporování vdov, sirotků (6), chuďasů, žebráků a j. spolu s příkladem milosrdenství národů, kteří nemají zákona božího, ale kterým se křesťané neřídí.

Bůh je velice trpělivý, čeká, že lidé se odvrátí od zlých skutků a budou činiti pokání. Chtěl lidi zahubiti (4), ale na přímluvu P. Marie, andělů a archandělů smiloval se nad nimi a (přidáno) ještě čeká, že se lidé polepší (slovně opakováno, co bylo řečeno před č. 4.). Opakují