list, že má moc krev z rány zastaviti a že nepřátelé nebudou moci tomu, kdo jej má, uškoditi, a končí Iη částí 26. (oheň atd. neuškodí) a 25. (o lehkém porodu). Pořad jednotlivých částí ve skupině této jeví se takto: Iη;, Iε, Iα II. (Kon. české Pl, Dk), ostatní mají Ιε, Ια...Ιη.. Třetí část (III.) končí jako v prvé recensi.

Páté zpracování béře z předešlé Ιε a Ιη z druhé Ιβ', listy této recense počínají částí II. (III.), po ní následuje Iε Ιη) (obsahuje jen dvě části, nemá tudíž 25, 26, které jsou obsaženy v části IL), Ιβ' nalezen na hrobě Spasitelově (1505, 1805) atd, což jsme na svém místě uvedli (zde by se rovnalo Ια—Ιβ). Listy končí částí 24. z II. č. Pořad jest: II, Ιε,, Ιη, Ιβ' 'a, ΙΙ.

V prvé recensi viděli jsme dvojí text, starší a mladší, tento dal základ recensi třetí a čtvrté, druhá recense vznikla asi z textů starších (bez 14, 18) a nějaký německý text Bp byl pravděpodobně základem к textům recense páté. Takový jest vzájemný poměr těchto všech recensí. Důležitým dělítkem pro tyto recense jest pořad jednotlivých částí; nejúplnější jest v textech starších: I, II. 1—25, III, mladší texty mění úvod (I.) a vynechávají č. 14 a 18, Vej rozšiřuje mnohé části sám a text H porušuje pořad I, II. 1—13, 15, 20, 22, 23, 16, 17, 26, 24, 25 III. a přibírá část 26. z recense druhé. Různé změny, které od původního schematu se vyskytují, vysvětlují se namnoze tím, že texty byly opisovány od lidí málo v písmě zběhlých, někdy i zpaměti byly 'psány (šířily se ústním podáním) a tu se mohlo státi, že některý opisovač znaje více textů, něco přidal, něco vynechal a jednotlivé části jinak seřadil. Texty třetí recense mají týž pořad jako mladší texty recense I, většina textů vynechává část 3. a 4. a asi z nich vznikla recense čtvrtá, neboť text Kon jako nejúplnější nemá těchto částí 3, 4, 14, 18, 21.

Druhá recense není tak úplná jako předešlé, vynechává (2.), 3, 13, 14, 18, 19, 21, 22, 23, jest tedy pořad v nejstarším textu polském Jer tento: 1, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 11, 12, 15, 20, 24 III, ale ostatní texty obsahují také část 16. a 17, kladouce ji po č. 20, takže základní pořad by mohl býti: 1, 5, 6—12, 15, 20, 17, 16, 24 Ш, který pak jest ve mnohých textech různým způsobem měněn; některé části jsou vynechány (na př. 5, 6 Kiev, Et; Rom, Vin 15, 16; Tar: 15, 20,24; Berg 20, 24, Bp 24), jiné texty (Arch, Ves, Drag, F 69, Sedl, Raw, Tur atd.) mají skoro všechny části, ale přemisťují je. Maloruské F 67, 453, 455 kladou část 15. před 1. (15, 1, 2, 7 . . .), nejvíce pozměňují pořad F 71 a 75; nejstručnější jsou G, Kt: 15, 1, 11, 9, 10, 17, 16, 24; i z tohoto pořadu viděti poměr textů maloruských к některým polským.

Texty páté recense vykazují tento pořad: II. (8) 9, 10, 11, 12, 20, 17, 16 III, I. (η...), po něm věta: Wer dieses Gebet täglich betet oder beten hört, und damit das Vater unser ans Jesu Leiden verbindet, wird keines unatürlichen Todes sterben, nicht durch Gift umkomenen a končí částí 25. а 24.

V Rusku vyskytuje se ještě jedno zpracování, jiná redakce listu nebeského, označuji ji jako redakci D, obsahuje některé části z redakce C, uvádí však nové a vše v jiné souvislosti a pořadu. Znám tři texty ruské: a) otiskl Ivanickij ve Sborníku svěděnij 1890. Moskva, str. 146.