|
267
Různá zpracování47) apokryfu listu s nebe zastoupena jsou takto u slovanských národů: redakce latinská či západní A, B a z С třetí a pátá recense nejsou zastoupeny slovanskými texty; v české literatuře vyskytují se v době staré texty redakce A', v době nové z východní redakce В zpracování я (y) a z С zpracování prvé, druhé a čtvrté; u Lužičanů toliko recense prvá mladší z redakce C, u Poláků jen z redakce С zpracování prvé a druhé, u Srbů a Bulharů zpracování a z vých. redakce Bau Rusů z redakce С zpracování druhé a čtvrté, redakce D a pak různá zpracování východní redakce В. K.Paul.
SLOVINSKÝ NÁRODOPIS V LETECH 1912—1916.
F. Ilešič
Rád vyhovuji pozvání redakce „Národopisného věstníku česko-slovanského", abych napsal soubornou zprávu o slovinském národopise od smrti prof. K. Štreklja (1912).1)
Předmětem mé zprávy jsou národopisné články, psané slovinsky; zásadně si tedy nevšimnu národopisných úvah, psaných na př. německy, třebaže pojednávají též o Slovincích nebo vůbec Jihoslovanech (na př. studie prof. Murka o bosenské národní epice). Zdá se .mi, že je toto omezení přirozené vzhledem к orientačnímu účelu mé stati.
*
Slovinci nemají zvláštního Národopisného musea. „Rudolfinum", zemské museum krajinské, jest ústav všeobecný; v něm se kromě jiných (archeologických a přírodozpytných) sbírek chová i několik národopisných předmětů, ale toliko z Krajiny. Mariborské „Zgodovinsko društvo" omezuje se na Štýrsko a jeho národopisné sbírky (lidový kroj, nádoby a výrobky lidového umění) jsou zcela skromné. Jakési museum zakládalo se před válkou též v Přímoří. Tu i tam dal se sice podnět, aby se v krajinském „Rudolfinu" soustředil slovinský národopis, avšak myšlenka nebyla uskutečněna.
Slovinci nemají ani zvláštního národopisného sdružení. Bývalá „Matice S1ovinská", která byla r. 1914 rozpuštěna, měla svou „národopisnou sekci". Tato sekce zamýšlela především vydati úplnou bibliografii všech dosud uveřejněných národopisných statí o Slovincích a doufala, že bude moci (na př. pomocí amateurů) též rozšířiti národopisnou látku a získati zpráv o dnešním životě slovinského národa. Avšak ježto „Matice"
47) Na západě vznikly hlavní dvě zpracování A, B, první dalo vznik jinému zpracování či redakci A', druhé В zastoupeno jest dvěma recensemi В a B', z nichž vzniklo řecké zpracování tak zv. východní B, které bylo pramenem pro ostatní texty řecké α, β, γ, z nichž na jedné straně (t. j. z α...) vznikly texty slovanské a na druhé orientální. К těmto dvěma hlavním zpracováním připojilo se ve středověku zpracování C, jež možno rozděliti v pět recensí, z něho pak ve Francii povstalo zpracování D, známé v slovanských literaturách jen u Rusů.
1) O dřívější době srov. „Zeitschrift f. österr. Volkskunde" X. (1904): Dr. J. Siebinger, Bibliographie der sloven. Volkskunde; dále Zborník Matice Slov. r. 1905, 1906, 1907 a Šlebingerovu knihu „Slovenska Bibliografija 1907—1912" (vyd. Matici Slovinskou v Lublani r. 1913).
|
