pravděpodobno, že podnět к zavodňování selských pozemků dala rýže, jejíž pěstění turecká vláda silně podporovala. Turecké úřady omezovaly se ovšem jen na právní organisaci zavodňovací soustavy a nestaraly se o stránku technickou, takže způsob její nese ráz, ne-li vynálezů lidových, tedy alespoň nejprostšího převzetí a přetvoření historickými prameny nedoloženého.

Bulharská vláda, která z důvodů zdravotních i hospodářských nepřála rýžovištím, věnovala těmto otázkám větší pozornost teprve v době nedávné. Některé soupisy ze šetření při tom konaných skýtají nám velmi názorné pohledy do bulharského selského hospodářství, jak se vyvinulo na podkladě doby turecké před zasažením moderních správních opatření. Přednosta oddělení pro vodní práce v bulharském ministerstvu orby, inž. Angelov, dal mi vypsati některé dosud neuveřejněné výsledky ankety z r. 191 l, které tuto uvádím:

Za příklad vzata osada Kurtovo Konare ležící ve výběžcích Rodop do roviny Marice a beroucí vodu к zavlažování z řeky Kričimu. Půda této osady měří 10276 dekarů, z čehož 6672 dekarů je zavodňováno a 3604 nikoli. Vody je však tolik, že by snadno zavlažovala veškeré pozemky. Zavodňují se pole tabáková, tomátová, papriková a zemáková. Zavodňované pozemky mají prodejní cenu 300—400 ano i 600 lvů za dekar, kdežto nezavlažované pouze 100 a jsou-li osázeny révou tedy 150—200 lvů. Nájemného platí se za pozemky zavlažované až 45 lvů ročně za dekar (tedy až l0% hodnoty!) za nezavlažované nejvíce 8 lvů. Zemědělskému dělnictvu, jehož je málo, se platí l,50—2,50 lvů denně mužům a l,20—2 lvy ženám kromě stravy, stravuje-li se dělník sám, dostává o 50 stotinek denně více. Práce najatých dělníků na jednom dekaru vinic stojí majitele ročně průměrně 37,70 lvů, u žita 17,55 u pšenice 22,70 l, u kukuřice 20,10 l, u tabáku 42,10 l, u zemáků 22,50 l, u rajských jablek, 97,30 l, u papriky 52,50 l, u bobů 27,35 I, u dýní 34 l, u jiné zeleniny 22 l, u luk pěstěných 17,50 l, u nepěstěných 7 l, u moruší a ovocných stromů 26 1. Výnos jednoho dekaru půdy r. 1911 (v Kurtovo Konare) byl průměrem u vinic 200 l, u žitných polí 20 l, u pšeničných 31 l, u kukuřičných 30 l, u tabáku 143 l u zemáků 80-40 l u rajských jablek 380—400 l, u papriky 215 l, u bobů 80 l, u dýní 120 l, u pěstěných luk 75 l, u nepěstěných 20 l, u ovocných zahrad 300 l, u morušových 53 l.

Rozdíl mezi pozemky zavlažovanými a nezavlažovanými objevuje se, srovnáme-li rozpočet několika hospodářství. Anketa uvádí tyto příklady:

1. Velké hospodářství Georgi Pětková, zavlažované 146,6 dekarů půdy a to 37,7 d. vinic (z toho 20,9 starých a 16,8 nových) 7,7 d. pěstěných luk, l,1 d. nepěstěných luk, l d. morušových zahrad, 2 d. ovocných a 95 dekarů polí. Veškerá půda je starý majetek rodiny,, pouze 4 dekary polí byly nově přikoupeny. Z polí bylo 32 d. žita, 21 d. pšenice, 5,6 kukuřice, 24,6 tabáku, 2 zemáků, l rajských jablek, 1"5 papriky, 4 bobů, 3,3 dýní, 2 domácí zeleniny.

Inventář (ceny r. 1911) 5 volů v úhrnné ceně 1000 l, l kráva 200 l, l jalovice 160 l, l kůň 150 l, s mrtvým (zcela prostým) inventářem úhrnem 2200 l. Dům se zařízením byl odhadnut na 8000 l, daní placeno 215,66 l. Rodina má šestnáct členů z nichž pouze dva (malé děti)