První a druhá stať této práce zabývaly se oblastmi velmi jednotnými, ucelenými. Obě vyvíjely se soustředně kolem hlavního střediska, jehož přitažlivost se vzdáleností se umenšovala. Kladno zůstává ústředním orgánem oblasti se zhuštěným obyvatelstvem, i když nové doly na obvodu oblasti zvětšují její rozlohu, jest nejen sídlem správních orgánů a škol vyšších, nýbrž také obchodu, průmyslu továrního i cílem a východiskem dopravního ruchu. Ovšem katastrální plocha původní obce nestačí, aby pojala v sebe všechny budovy a závody, sloužící účelům veřejným a hospodářským, a proto stávají se okolní obce nejbližší účastnými rozvoje v míře stále větší, vyvíjejí se ve skutečná předměstí. V oblasti pražské je soustředný vývoj kolem starého velkého střediska městského ještě přirozenější. Je samozřejmý již proto, že není tu ani přirozeného podnětu к vytváření vedlejších středisek, jaká konečně je s to vzbuditi zvýšená těžba uhlí spolu s jinými příznivými podmínkami v pánvi kladenské. Praha roste a rozšiřuje se skutečně jen proto, že vnitřní město nestačí na všechny úkoly, které mu nová doba přináší. Zhuštění obyvatelstva klesá směrem к obvodu oblasti, nepravidelnosti jsou působeny hlavně nestejnou přízní povrchové tvářnosti krajiny, která působí na hustotu osídlení přímo a také nepřímo. Přímo tím, že velké a náhlé rozdíly výškové samy sebou nejsou příznivý osídlení a namnoze i proti němu jsou chráněny z důvodů zdravotních a estetických, nepřímo znesnadněním dopravy, rychlého styku s vnitřním městem a nádražími.

Oblast, v níž obyvatelstvo vlivem Prahy, hlavního města království, se zdvojnásobilo od roku 1843, nemá celých 300 km2 plochy, oblast kladenská jest ještě značně menší, rozloha její kryje jen 128 km2.

Ve srovnání s těmito dvěma jest oblast plzeňská daleko složitější a možno říci i neurčitější. Plzeň jest po jedné stránce miniaturou Prahy, je znamenitým uzlem komunikačních prostředků, správním, obchodním i kulturním střediskem rozsáhlého území, po druhé stránce však má značnou podobnost s Kladnem, jsouc přirozeným ústředím území s velkým bohatstvím nerostným, které výhody její přirozeně dobré polohy zeměpisné zejména po stránce národohospodářské značně zvětšují. Je tu ale zároveň podstatný rozdíl proti kladenské i pražské oblasti, že ony části její, které vynikají bohatstvím nerostným, jsou tak vzdáleny od Plzně samé, že vytvořila se tu i.vedlejší střediska a zvláštní okrsky s obyvatelstvem intensivně zhuštěným.

Blízké i vzdálenější okolí Plzně je po stránce nerostné velmi bohato a rozmanito. Pro nadprůměrný přírůstek obyvatelstva opodál přímého vlivu města Plzně v první řadě rozhodující je těžba kamenného uhlí; čím výnosnější a vydatnější uhelné flece, tím trvalejší a větší nastává zhuštění obyvatelstva. I v kladenské oblasti shledali jsme, že východní její část s vyčerpáním uhlí zastavila se ve vzrůstu lidnatosti, zde pak u plzeňské oblasti shledáváme poměry ještě daleko složitější a zajímavější, protože není tu jediná pánev uhelná, nýbrž jest jich tu několik velmi nestejné rozlohy a vydatnosti.