Vedle uhlí má však okolí Plzně ještě jiné nerostné poklady. Je dosti bohato železnými rudami, které zvláště v dobách jednodušších poměrů výrobních a dopravních měly značnou důležitost a daly vznik kvetoucímu průmyslu. Jiným zdrojem průmyslové výroby, velmi rozšířené a po dlouhá desítiletí rozkvetlé, jsou kyzové a kamenečné břidlice v algon-kickém souvrství okolí plzeňského. Méně roztroušena jsou vydatná ložiska kaolinu, která mají velikou důležitost pro jistá odvětví průmyslová. Nedaleko jest i staroslavné Stříbro se žilami rudními, z nichž do nedávna olovo s úspěchem se těžilo.

Vývoj této rozmanité těžby nerostné je velmi nestejný, účinky jednotlivých odvětví někde se hromadí a působí společně na poměry populační, jinde jen jednotlivé složky se uplatňují s intensitou velmi pohyblivou. V krátké době sedmdesáti let co tu změn! Stará těžba rud železných upadla a s ní zanikly i četné hutě drobné, starodávné; velkoprůmysl železářský opustil místa primitivní výroby mezi lesy, dávajícími dřevěné uhlí vysokým pecím, a rybníky, v nichž nadržována voda ke hnaní kol pohybujících měchy a kladivy. Výroba české kyseliny sírové a jiných lučebnin z kyzových a kamenečných břidlic vyvinula se v průmysl velkolepý, v krátkosti však upadla docela zničena cizí soutěží. Menší samostatné pánve uhelné vyčerpaly se po době nestejně dlouhé, v hlavní pánvi měnilo se středisko hlavní těžby a tím i přenášelo se těžiště, lidnatosti.

Úkolem této stati jest pouze vyložiti, jakým způsobem tyto vlivy tu jednotlivě, tu hromadně účinkovaly na přírůstek obyvatelstva. Sledo-vati je do podrobností může jen badatel dobře znalý místních poměrů; posuzovatele tohoto článku ke shovívavosti nechť nabádá povážení, že jest jenom částí práce mnohem objemnější, kterou přece nerad bych pokládal za hlavní svůj úkol životní.

@-----------------

Plzní samou nehodlám zabývati se podrobněji. Rozvoj tohoto města za původní obvod hradbami a příkopy daný poskytuje celkem málo momentů hodných zvláštní pozornosti se stanoviska zeměpisného. Rozdíly v povrchové tvářnosti jsou tu příliš nepatrné, překážky, jež toky říční šíření města v jistých směrech působily, skoro jen po stránce technické a finanční zajímavý. Předměstí plzeňská ani zdaleka nejsou tak individualisována jako předměstí pražská. Již z toho důvodu vymyká se z rámce této práce podrobnější pojednání o vývoji vnitřního města a předměstí plzeňských. Tím spíše jest práce toho druhu úkolem místního historika, když i vývoj Plzně jako celku stal se již předmětem podrobných studií domácích odborníků.1)

V posledních desítiletích nestačí již ani Plzeň s vlastními předměstími umístiti veškeré závody průmyslové, ústavy veřejné péče a nádraží,