Tab. VII.

Se severu přiléhá k radnické oblasti a na západ zasahá až skoro к Plasům na dráze Duchcov—Plzeň území, v němž obyvatelstva v době 1843—1910 ubylo. Na východ prostírá se tato oblast úbytku obyvatelstva daleko do krajiny mezi západní drahou a střední Mží. Tato východní část vymyká se daleko z rámce tohoto pojednání o oblasti plzeňské; v seznam osad v tabulce obsažený pojaty jsou jen blízké osady, u nichž vliv činitelů, které způsobily značné rozmnožení obyvatelstva v uhelných a průmyslových částech okolí plzeňského, projevil se neblaze ztrátou obyvatelstva vystěhováním. Ztráta činí v celém období tuto zpracovaném o něco více nežli pětinu všeho obyvatelstva; průměrná hustota osídlení sklesla ze 72 na km2 na 49!

Přihlédneme-li blíže к vývoji jednotlivých osad, jak jej znázorňují čísla v tabulce srovnaná, shledáme že pokles ten není všude stejný a rovnoměrný, že naopak u většiny osad lze znamenati nepravidelnosti,