u některých vzrůst v prvních několika obdobích a úpadek teprve v posledních desítiletích. Snažil jsem se sestaviti osady v jistém pořadu za sebou, abych tak vystihl aspoň přibližně místní vlivy, které působily pravděpodobně proti rovnoměrnému, příznivému vývoji jich osídlení. Tak osady severně od Radnic měly vedle té výhody, že byly nepříliš vzdáleny od střediště uhelné a průmyslové pánve, také ještě svůj průmysl „oleový", založený na dobývání kamenečných břidlic. Úpadek této výroby, pomalé zhasínání továrny chemické v Kamenci, jejíž hlavní výkonnost spadá do let sedmdesátých a osmdesátých, odráží se zajisté i v ubývání obyvatelstva, nastavším v posledních třech obdobích. Menší potřeba pracovních sil ve vyčerpávajících se již dolech radnické pánve zajisté nejdříve začala jeviti své účinky na vzdálenější periferii, neboť zpravidla bývají při takovém omezení zaměstnaných nejdříve propouštěni ti, kteří mají nejdále, aby tak postupně seslabovala se přitažlivost ochabujícího průmyslu při obvodu odvislé oblasti a nejdelší lhůta zachovala se pro onu část, kde závislost na něm je nejúplnější a kde tedy poklesnutí a snad i zastavení výroby bylo by pocítěno,, co nejsilněji.

Osady Svatá Barbora, Němčovice, Kamenec a Cijevice byly patrně značně pod vlivem rozvoje a úpadku průmyslu „oleového", dále к severu pak snad i na Liblín, Bujesily, Kozojedy a snad i jiné okolní vesnice působil úpadek těžby v blízkých lomech břidlic a zastavení práce v hutích, které byly malých rozměrů a dříve -staly se bezvýznamnými nežli velké závody firmy J. D. Starčka a Auerspergská huť v Kamenci, které byly s to snáze přizpůsobiti svoji výrobu změněným požadavkům doby a tak zachrániti svoji existenci na delší dobu.

Pozoruhodný je vzrůst a úpadek Zebnic, který asi souvisel jednak se situací průmyslových, podniků v Plasech a Nebřežíně, jednak i s ne-vydatnou těžbou uhlí u Zebnic samých. Nevím, čím vysvětliti tu okolnost, že na západ od dráhy Duchcov—Třemošná s větší vzdáleností od dráhy neobjevuje se úbytek obyvatelstva, aspoň ne tak pronikavě jako v území obsaženém v tabulce. Tu ani zastavení těžby a zpracování kamenečných břidlic nemělo na dosti důležitá střediště (Líté) této výroby trvalého účinku nepříznivého. Výjimkou nápadnou je tu vesnice Loza, která v období 1869—1880 náhle upadá z příčin, které blíže osvětliti nedovedu (Loza měla 1843: 398 obyv., 1850: 410, 1857: 467, 1869: 511; r. 1880: 328(1), r. 1890: 372, r. 1900: 357, r. 1910: 357). V tuto stranu, к západu, patrně na značnou vzdálenost, působí příhodné železniční spojení s Plzní a také blízkost továren v Třemošné a v Kazňově. Výhody železničního spojení zajisté na prvním místě působí poměrně dosti příznivý vývoj populace v Plasech (1843: 895, 1850: 893, 1857: 1013, 1869: 1116, 1880: 1028, 1890: 1045, 1900: 1083, 1910: 1246) a v Nebřežinech (1843: 340, 1850: 321, 1857: 480, 1869: 433, 1880: 466, 1890: 410, 1900: 387, 1910: 478), přes to, že průmyslové závody v těchto místech působivší byly zrušeny. Tyto domácí krise patrně hlásí se v kolísání počtu obyvatelstva v předešlých obdobích. Ještě další stanice к severu za Plasy, Mladotice, ukazuje vliv železnice skoro stálým přírůstkem obyvatelstva, takže r. 1910 jest více než o polovinu lidnatější nežli r. 1843 (1843:278, 1850: 253, 1857: 294, 1869:329, 1880: 332, 1890: 374, 1900: 396, 1910: 481).