Jak velký to kontrast proti několika tu uvedeným osadám v severozápadní části zbirovského okresu mezi vejvanovskou částí radnické oblasti a řekou Mží! Tu patrně ještě Lohovice a Lohovičky možno po-kládati za periferické osady uhelné pánve, neboť vykazují skoro podobný postup vzrůstu a pozdějšího úpadku jako Vejvanov a nejbližší к němu obce. Strašný je úpadek vesnic ještě blíže ke Mži položených. Kladruby—Vojenice mají dohromady 250 obyv. r. 1910 proti 312 roku 1843; Prašný Újezd se Skoupý 516 r. 1910 proti 903 r. 1843; Řeši-hlavy 238 r. 1910 proti 461 r. 1843 a Třímaný 120 r. 1910 proti 219 r. 1843.

@--------------

V pánvi radnické měli jsme příležitost poznati odumírající průmyslovou oblast, jejíž rozvoj a úpadek byl předepsán vývojem těžby uhelné, která dohasína v době přítomné. Konečné výsledky tohoto vyčerpání radnické pánve ukáží se teprve při sčítání nejblíže příštím v plné míře. Ve východní části plzeňské oblasti rozkládá se ještě jedna samostatná nevelká pánev uhelná, která již svoji úlohu dokonala. Je to mirošovská pánev s vedlejší pánví skořickou. Těžení uhlí v této pánvi mělo daleko kratší trvání nežli v pánvi radnické. Začalo mnohem později a skončilo dříve. Tato pánev jest známa po stránce svého rozvoje průmyslového i v ohledu anthropogeografickém nad jiné dobře. Profesor C. rytíř Purkyně věnoval historii pánve mirošovské po této stránce druhou kapitolu své monografie, kterou vydal tak říkajíc jako posmrtnou vzpomínku hned v roce zániku dolování.18)

Teprve koncem let padesátých bylo tu překonáno stadium pokusů kutacích, r. 1870 bylo již na 900 dělníků zaměstnáno těžbou uhlí. Roku 1884 dostoupila těžba uhelná vrcholu; tehdy zaměstnáni tu byli 1602 dělníci (r. 1881 byl vůbec největší počet dělníků 1708), od té doby nastal pokles zprvu ponenáhlý, pak rychlejší a r. 1903 pracovalo v dolech již jen 389 dělníků.

Tabulka bude aspoň do jisté míry doplňkem dat, jež r. Purkyně shromáždil a propracoval ve své monografii; pravíť on sám v závěrečném odstavci: „Konečný obraz vlivu dolů mirošovských možno by bylo se-staviti teprve z výsledků příštího sčítání obyvatelstva a z podrobného vyšetřování poměrů osídlení všech obcí, do nichž vlna přílivu dělnického zasahovala. Ale tolik možno říci již teď, že doba dolů mirošovských vzrůst obyvatelstva spíše umenší než naopak, ježto mnozí dělníci zemědělští přešli ku hornictvu a raději odejdou za větším výdělkem do jiných revírů uhelných nebo do jiných vzdálených závodů průmyslových, než aby se spokojili s malými mzdami zemědělskými."