i vzrůst a úbytek obyvatelstva má již podstatně jiný průběh nežli obcí přímo závislých na dolování v mirošovském revíru.20) Náhlé stoupání obyvatelstva od r. 1857 souviselo hlavně s rozvojem místních hutí, jenž vyvrcholil činností Stroussbergovou; po pádu tohoto dobrodružného podnikatele r. 1875 nastává stálý úbytek obyvatelstva, značný hned v prvních letech, jak ukazuje soupis roku 1880, pomalý v pozdějších desítiletích.

Proto již Strašíce nepojal jsem v tabulku Mirošovska a mám za to,, že hranici plzeňské oblasti zde na východě lze nejlépe stanovití širokým

zalesněným pásmem příčným, které od Chlumu záp. od Holoubkova táhne se к jihovýchodu к Vlči a Kamene do nejširší spousty lesů brdských na východ od Padrťských rybníků a obrací se pak к jihozápadu až do skupiny Třemšínské.

Na severozápadě blízko к Rokycanům vesnice Hrádek a Kamenný Újezd také již vymykají se z úplné závislosti na ruchu v mirošovské pánvi; vykazujíť zase v posledním desítiletí značný přírůstek obyvatelstva, kdežto na Mirošovsku vlastním dovršují se teprve zhoubné účinky zániku dolů.