Předchozí pohled na ORIGINAL | OCR Následující
str. 313

Průměrná lidnatost mirošovské oblasti jest poměrně nízká a byla nízká ve srovnání s ostatními zajímavými částmi Plzeňska i v době, kdy byla největší. Nutno ovšem vzíti v úvahu, že je to krajina velmi kopcovitá a lesnatá, že zvláště veliká část katastrální plochy jest pokryta rozsáhlými souvislými lesními komplexy. Roku 1843 činila průměrná lidnatost 55 obyvatelů na 1 km2, r. 1880, kdy byla největší, dosáhla 80 obyvatelů na 1 km2, klesla však do roku 1910 již zase na 60 na 1 km2.

Na jižní straně Mirošovska prostírá se úzké pásmo osad, táhnoucí se к západu až do nejbližšího okolí Blovic, v němž úbytek obyvatelstva je tak značný, že r. 1910 bylo tu méně usedlých nežli roku 1843. Na tomto zjevu jest účinek mirošovské pánve jen podružný, hlavní příčiny jsou asi jiné. Jednak zastavily výrobu železné huti v Nové Mitrovici a zhoršily se podmínky pro domácí průmysl cvokařský, jednak Plzeň sama se svými továrnami i bohatší pánve uhelné v jejím okolí projevily svoji přitažlivost.

Na západ a na jihozápad od Plzně prostírá se hlavní uhelná pánev, která daleko větší přitažlivostí působila, nežli ostatní uhelné pánve v okolí a na rozdíl od nich ještě z větší části jest s to po delší dobu udržeti si příznivý vývoj počtu obyvatelstva. Je to oblast pro nás Čechy zvláště z toho důvodu zajímavá, že z větší části jde tu o území, jehož zemědělské obyvatelstvo bylo buď vůbec německého půvocju, nebo bylo ze značné části v době nedávné poněmčeno a jež teprve rozvojem dolování a průmyslu s ním spojeného stalo se pro nás důležitým územím menšinovým, kde bylo a jest českému dělnictvu hájiti nadlidským často úsilím svého práva na užívání mateřského jazyka a zvláště na českou školu.

Po stránce národnostní, která ovšem teprve v posledních třech desítiletích nabyla tu plné své důležitosti, obsahují spolehlivé informace spisy o českých menšinách, které namnoze obsahují též zajímavá data z hospodářského a průmyslového vývoje tohoto kraje.21)

Z největší části leží toto území s vysokým přírůstkem obyvatelstva v okresech stodském a dobřanském okresního hejtmanství stříbrského; jen výběžky jeho zasahují do okresu plzeňského, přeštického, stříbrského a touškovského.


Tab. IX.


21) Hubka Antonín, Naše menšiny a smíšené kraje na českém jihu. Knihovna Samostatnosti, sv. 2. Praha 1899. — Lukavský František, Menšinové školství na Plzeňsku. Knihovnička českého národního klubu v Plzni. Sv. IV. 1913.

Předchozí   Následující