zemkům mají, jednak z důvodu národnostního; tato okolnost pak nutila správy dolů a továren ke stavbě kolonií dělnických, kterých jest v této pánvi uhelné poměrně hodně více nežli v jiných. Není pochybnosti, že tyto poměry byly i německým podnikatelům příjemný z toho důvodu, že tím spíše udržovali dělnictvo pod svým vlivem se všech stran a dovedli brániti zvláště snahám jeho po stránce národnostní s větším důrazem. Viděli jsme jak u oblasti kladenské tak i u oblasti pražské příklady, že jednotlivé vesnice z jakýchkoli důvodů dlouho vzdorovaly silnému rozmnožení svého obyvatelstva přistěhovalci, v žádném však případě nebyl odpor ten tak důsledný a úspěšný jako při celé řadě osad na periferii západní a jižní části plzeňské pánve uhelné.

Skupina a) obsahuje osady západní pánve, které již přestoupily vrchol svého mocného vzrůstu a z části již zaznamenávají značné úbytky. Dolování na uhlí začalo u Vlkýše, kde Sommer r. 1837 zaznamenává deset podniků patrně malých rozměrů; r. 1851 těžilo se tu již přes 200.000 centů s více než 100 dělníků; r. 1858 zaměstnávala tu Pražská železářská společnost na 600 dělníků a vytěžila přes 1 milion centů. Tehdy byla již také v činnosti velká pudlovna a válcovna železa Heřmanova Huť ve Vlkýši skoro s 1000 zaměstnaných a brzo na to vstoupila v činnost i druhá menší huť nýřanská. R. 1870 pracovalo již na dolech u Vlkýše, Kbelan, Sekyřan, Popova, Blatnice, Nýřan, Kamenného Ujezda a Doubravy přes 2000 horníků, hlavním množstvím u Vlkýše a Nýřan. V té době také železárna ve Vlkýši byla v největší výkonnosti, majíc přes 1200 zaměstnaných, nýřanská měla na 400. Soustředění výroby v Kladně vedlo Pražskou železářskou společnost к omezení výroby ve Vlkýši а к zastavení huti v Nýřanech. Vlkýšská huť měla r. 1880 ještě na 1000 zaměstnaných, r. 189Ö přes 600, během pak následujícího desítiletí přestala pracovati.

Pro podobné aspoň sledování práce na dolech uhelných neposkytuje bohužel uveřejněná statistika dat. Tolik se zdá býti jisto, že vedle zmenšení počtu dělnictva v železárně vlkýšské i při dolování na uhlí v této nejzazší části pánve nastalo seslabení, které projevilo i citelné účinky na vývoj počtu obyvatelstva. Také v nejbližším okolí Nýřan vzrůst obyvatelstva ustal, ovšem o hodně později, až v posledním desítiletí.

Ze všech osad první Vlkýš mohutným rozmachem v sedmiletí 1850—1857 skoro zečtvernásobila své obyvatelstvo, Sekyřany Dolní mají o něco slabší pokrok ve vzrůstu v desítiletí 1869—1880. Soupis 1880 znamená pro Vlkýš i Dolní Sekyřany vrchol příznivého vývoje, pak nastává již ubývání obyvatelstva, které ovšem ve Vlkýši v posledním období se zastavilo, v Dolních Sekyřanech však ještě se zvětšilo. O něco později začíná i ubývání obyvatelstva v sousedních osadách, které pomalejším tempem hustěji byly osídlovány. Sekyřany Horní vykazují nej-vyšsí počet r. 1890, Kbelany již r. 188Ó, Rochlov, Blatnice, Doubrava a Újezd Kamenný r. 1900 a mají vesměs nevelký úbytek v posledním desítiletí. Pouze Přehýšov má nevelký ovšem přírůstek v období let 1900—1910.

Nýřany byly až do roku 1857 nepatrnou vesničkou, za období 1859—1869 rozmnožily své obyvatelstvo skoro sedmeronásobně; ještě