Kniha obsahuje 1. pověsti „historické" (str. 3—57), 2. legendy (str. 61—106), 3. pověsti o různých čarách a kouzlech, zjeveních a strašidlech (109—170), 4. pohádky (173—201), 5. povídky žertovné. Na konci přidán jest seznam pramenů, flámskych, francouzských a německých sbírek, ze kterých bylo čerpáno. Ale, bohužel, není ani v textu ani dodatkem v jakýchsi poznámkách uvedeno, odkud která pověst či povídka byla převzata. V tom je citelný nedostatek knihy.

Z „historických" pověstí budí širší interes mimo versi látky o Lo-hengrinovi (str. 19-—22) leda ještě o sedlákovi, kterak učiněn rytířem, svérázná verse povídky, kterak chytrák rozdělil očekávanou mzdu čili odměnu mezi stráž, vrátné a p. (str. 55).

Daleko více materiálu к srovnávání dodávají ostatní části, tak legendy o putování Ježíšově s Petrem po světě: Petr bit, kdekoliv leží (str. 61), chudá pohostinná žena koná po celý den práci, kterou ráno začala, počítá peníze (str. 62), kuře, snědené od Petra, mělo prý jen jednu nožičku (str. 63), běžná verse povídky o kováři a čertu (str. 65—69).

Některé legendy jsou spojeny s ukřižovaným: tkadlec podal katu hřebík, jako jinde cikán, a proto jest nejnešťastnějším a nejchudším ze všech lidí (str. 64), srv. Groome, Gypsy Folk Tales, str. XXVII, Гринченко Этногр. мат. I. 7, č. 96, Булашевъ, Украин. нар. въ своихъ леген. 177, Zborník jslav. XII., 193, X., 227. Етнограф. ЗАрник XII. 115, č. 131, Ж. M. Нар. Проев, sv. 358, str. 305; červenka má svoje červená prsíčka neboť vytrhla trn z koruny Spasitelovy, a tu kapka krve padla jí na, prsa, str. 65.

Hojně jest legend mariánských, mezi nimi reprodukována hojně v středověku známá a nejnověji literárně vzdělávaná legenda o klášterní vrátné Beátě, jejíž místo zaujala Panna Maria (str. 72), o svízeli^ trávě, jíž sv. Anna vystlala postel Mariinu (str. 73), srv. nahoře str. 45. Jsou jiné různé pověsti, částečně více méně hojně známé ze středověké literatury a také z lidových podání, jako o dívce, která svého uvězněného otce kojila (str. 80), srv. Jacques de Vitry, Exemplaed. Crane 232 č. 238; Pietro Toldo v Archiv f. d. Stud. neuer. Spr. u. Liter. CXVII., 84. Dále čteme legendu o rajském ptáčku, jemuž mnich naslouchal (str. 87), srv. Hervieux, Fabuł, latins, IV. 295.

První číslo povídek kouzelnických a j. (str. 109—111) jest dosti obvyklá verse látky o kouzelníku a učni (Anmerk. KHM. Grimm II.,. 60, č. 68), jiné (str. 113) náleží do kruhu povídek o sletu čarodějni-ckém, též o čarodějnici a pacholkovi (str. 430). (Povídky kladské II.> 226, č. 69). Z ostatních rozmanitých povídek o různých zjevech démonických dlužno vytknouti versi o vlkodlaku (str. 129). Mezi strašidelnými povídkami jest dosti běžná verse látky o strašidle v zámku, padajícím po částech do světnice, jak rekovi ukázalo poklad (str. 134—7),. po smrti straší, kdo přenášel mezník (156). Ctěme dále^tři povídky, náležející do okruhu látky, zpracované od Jak. Malého ve Švandovi dudákovi (str. 143—7), i jiná podobná čte se na str. 160. Z hojných povídek o obelstění" čerta buďte připomenuty, kterak čert stavěl sedlákovi stodolu (str. 148), nepoznával zvláštní zvíře, ve které se převlékla žena propadlého mu myslivce (str. 152), pradlena jest volná od čerta, když uhodne jeho jméno (str. 153, srv. Anmerk. KHM. Grimm I., 490 č. 55), sedlák posunuvší mezník straší (str. 156). Mezi těmi po-