věstmi čteme také pozoruhodnou versi látky o Polyfemovi (str. 165—7), trpaslík naložil tu zcela stejně s obrem.

Připojeno jest několik „pohádek" a bajek č. 1. „Královna z Mississippi" (str. 173), soudruzi-siláci pomáhají reku ku princezně (srov. Anmerk. KHM. Grimm II. 79, č. 71), č. 2. chuďas dostane boháčovu dceru, přinese-li mu tři vlasy čertovy, poví-li mu, která jest nejšťastnější hodina mezi dnem a nocí a poučí-li ho o rozdílu mezi chudobou a bohatstvím (str. 177), (srv. ib. I, 276 č. 29); č. 4: Kůže kravská prý draze prodána, kotel sám vařící, píšťalka oživující; — naveden jest tu farář (str. 186), (srv. ib. II. č. 61); č. 5: kohout, cep a kosa prodány, kde jich neznali (str. 188), (srv. ib. II. 70, č, 70); č. 6.: Hloupý Honza strčil jehlu do sena a j. (str. 190), (srv. ib. I., 314); č. 7. Doktor Vševěda „Cvrček" (str. 191), (srv. II. 401. č. 98); č. 8. poloviční kohout nanesl svému pánovi plno zlata ze zámku a marné byly všecky útoky; zde byl kohout začarován od čarodějnice (str. 194), (srv. ib. I., 258); č. 9: had vysvobozený chce vysvoboditele svého zakousnouti a liška ho zachránila (str. 196,) srv. Hervieux, Fabuł, latins IV., 381, č. 24; č. 10: liška obelstěna od kohouta (str. 197); č. 11: Ježíš učinil kovářovu vretku mladou překováním ; kovář chtěl potom také svou ženu stejně překovati v mladou; Ježíš z ní pak stvořil opici (str. 198); č. 12: sova neuhlídala střízlíka, který ukryv se na ocase orlím vzlétl nejvýše, a proto smí jen v noci lítati (str. 199); jiná bajka v Hervieux, Fabul. latins IV.," 226; č. 13: lživá povídka lovecká, rek strčen na konec od loupežníků do sudu a vyprostil se z něho, když chytil lišku, jinde obyčejně vlka, za ocas (str. 200).

@---------------------

Neugriechische Märchen. Herausgegeben von P. Kretschmer. Verlegt bei Eugen Diederichs, Jena 1917 (Die Märchen der Weltliteratur), „str. XII. +343.

Řecké pohádky jsou v západoevropských literaturách poměrně již velmi dávno, přes půl století dobře známy z hojných překladů a samostatných sbírek německých (tří), francouzských (též tří) a anglických (dvou, Geldartovu knížku Folk Lore of Modern Greece vydavatel ve svém úvodě neuvedl), po časopisech roztroušené překlady nepočítaje. Velmi hojné jsou ovšem původní zápisy prosaických podání u Reků; vydavatel podal jich stručný bibliografický seznam ve svém úvodě. Vy-pravovatelské umění udrželo se v řeckém lidu ještě velmi svěží, tištěné řecké sbírky nalézají se vesměs téměř v učených publikacích, nebyly znovu hojnými tištěnými sbírkami zaneseny zpět do širších vrstev lidových jako v Evropě. Na sbírání tom účastnil se vynikající měrou sám prof. P. Kretschmer a vydal dosti velkou sbírku novořeckých pohádek, psaných na ostrově Lesbu r. 1905 ve spise o lesbickém nářečí v publikaci Vídeňské akademie věd „Die Schriften der Balkankommission", odd. III., 1.

Hlavní význam této nové sbírky zakládá se v tom, že vydán v ní převážnou měrou materiál buď vůbec ještě netištěný aneb jenom v novořeckém originále. Ze sbírky, čítající 66 čísel, pouze posledních 12 čísel převzato ze známé sbírky Hahnovy, a tu nemůžeme neprojeviti lítosti, že místo nich nebylo přeloženo ještě několik čísel ze