str. 332
sbírek nám málem nepřístupných, jichž užívání pro přesně dialektické zápisy jest nespecialistům velmi ztíženo.
Materiál v nich rozdělil vydavatel zeměpisně, poměrně největší počet pohádek č. 1.—-23. pochází z ostrova Lesbu, částečně byly sebrány vydavatelem samým, částečně jiným jeho spolupracovníkem; poměrně méně jest čísel z ostrova Krety (č. 24.—35.). Velmi málo poměrně čísel jest z řecké pevniny: 4 čísla sebral vydavatel sám na Pelo-ponesu, 2 čísla jsou z Athén; povídky epirské (7 čísel) přejaty jsou ze sbírky Hahnovy. Jak viděti jsou řecké kraje v této nové sbírce zastoupeny velmi nestejnoměrně, z tradic Reků maloasijských nepřevzato nic. Nebudiž to výtkou, ale к charakteristice sbírky nemůže to býti zamlčeno, když právě materiál byl zeměpisně roztříděn.
V úvodě svém vytkl vydavatel charakteristické pro novořecké pohádky některé polomytické a jinak příznačné postavy v nich vystupující: drakos ve významu kanibalského obra, (podává se velice pravděpodobný výklad této postavy odvozené od starověkých gigantů hado-nohých;) dále arap, bezvousý — čosa, keleš srbských a bulharských podání, krasavice světa — známá v bulharských tradicích namnoze tureckým jménem Duňagjuzelijka а р., mira (|J.oípx), osud, sreča jihoslovan-ských podání.
I v těchto postavách a vůbec v jednotlivostech pozorují se veliké shody řeckých tradic s tradicemi jihoslovanskými, balkánskými a tureckými, ale mimo to ještě zvláště namnoze i s kavkazskými. O věci této nemůžeme se tu ovšem šířiti, zasluhovala by zvláštní hlubší rozbor. Máme tu nepochybně před sebou zvláštní kulturní svět balkánský, který jest v úzkých stycích se světem orientálním, turecko-arabským, a tím dají se asi vysvětliti také srovnalosti s tradicemi kavkazskými.
Sbírce své připojil prof. P. Kretschmer „poznámky" (str. 324 až 340), tak důkladné a bohaté, jaké neměl dosud žádný svazek této sbírky pohádkové. Jsou hojné odkazy bibliografické a různé četné vysvětlivky, které budou také od odborníků vděčně přijaty.
Bylo by vděčno srovnávati jednotlivá čísla této sbírky blíže s versemi jihoslovanskými — vydavateli byly tradice známé leda pokud jsou přeloženy do některého západoevropského jazyka, ale zde není hrubě místa na to a zavedlo by nás příliš daleko, a proto obmezujeme se poukazujíce na význam této knihy zvláště pro hlubší poznání podání srbských a bulharských. jpa.
@-----------------
Der Born Judas. Legenden, Märchen und Erzählungen. Gesammelt von M. J. bin Gorion, I. Von Liebe und Treue. Leipzig, im Insel-Verlag (1916), str. 376.
Vydavatel míní touto obsáhlou sbírkou — jest rozpočtena na šest svazků — poříditi dílo, které by se stavělo po bok proslaveným sbírkám evropským a orientálním, Tisíc a jedné naci, Dějinám římským a j. A sice má se rozpadati ve dvě serie: první serie obsahuje látky o lásce a věrnosti, legendy o mučednících a svatých, o putování Eliášově a různé povídky vzdělavatelné. Druhá pak serie obsahuje povídky lidové, o svaté „zemi, o zjeveních duchů a démonů, i zbožné legendy chassi-dické. Čerpány jsou z hojných a různorodých starších děl literárních,
