uzdravující studna. Rybrcol, věda, že voda vlivem Meduliny dívce uškodí, nechá studnu vyschnout. Vezou dívku tedy do Prahy к léčivému stromu. Rybrcol z téhož důvodu pod něj zakope dvě škatulky, aby uschl. Lituje, že musí tak lidem škodit. Tra! ison mu praví, že musí se napřed smířit se svými krajany. Rybrcol to učiní, jde do Krkonoš, cestou je pronásledován, ale dojde do hradu к Papileně, miluje ji. Princezna žádá lhůtu na rozmyšlenou, doufá v nějakého vysvoboditele, nemiluje zdánlivého trpaslíka.

Papilena pošle Rudolfa do sklepení к čarodějníkům, Rudolf pozná v Trabisonovi svého kmotra, je čarodějniky vyzbrojen a poslán bojovat s Medulinou. Projde mezi divými zvířaty, zabiie lva u brány, vysvobodí z hrobu čaroděje Bucefala, jejž Medulina s jeho hosty zaklela. Bucefalus Medulinu sváže, dovede v průvodu hostí na hrad к Papileně a odsoudí ji do Babího mlýna k Fabjánovi (?).*)

Rybrcol se vrací s papouškem domů, vidí průvod s Medulinou, bojí se jí a zůstane p"es noc venku. Bucefalus pošle Rudolfa к němu. Rudolf, veden hadem, najde jej spícího, vytrhne mu 3 zlatá pera, sdělí s ním vítězství nad Medulinou, přivede ho do hradu. Bucefalus přiměje Papilenu, aby svolila к svatbě s Rybrcolem.

Rybrcol poradí Rudolfovi, jak pomoci studni, stromu a duchu, jenž ho přenesl přes řeku (zakletému Badiganovi). Rudolf jde do Prahy, vykope pod stromem škatulky, strom vykvete. Jde do města se studnou, práškem od Rybrcola jí navrátí vodu. Koupí u plavce v chalupě u červeného domu u řeky(?) zrcátko. Když se Badigan v zrcátku shlédne, změní se v krásného rytíře. (Plavec je otec nemocné dívky.) Jdou spolu ke králi s nemocnou dívkou, kam přijde i Rybrcol, Papilena a ostatní. Badigan vezme si nemocnou dívku, ta se uzdraví, Rybrcol změní se v krásného knížete Holdekrona, otec Papileny dá mu království.

Rudolf s vojskem tří králů a Holdekronem táhne na město, v němž jest jeho tchán purkmistrem, stane se tam králem. Vyvede lid к Holému Hřbetu, otevře ve skále zlatými pery poklady, jichž si lid nabere do syta.

J. Košín z Radostova. Národní pohádky. Třetí vydání. Praha 1883 (286).„„Člověk jinač myslí a jinač jedná".

Zena nádeníka Blažeje porodí dítě, dva dědečkové přijdou do chalupy na noc, nabídnou se za kmotry. Po křtu jeden kmotr dá dítěti truhlici, stále plnou obilí. Druhý praví, že hoch dostane za ženu dceru nejbohatšího kupce, a že ho bude chránit.

Ten kupec za mořem se o tom doví, pokládá za nečest, kdyby měl zetě z tak sprostého rodu, jede do oné vsi. Blažejův tříletý syn je na vychování v městě, kupec se nabídne, že hocha vychová a odveze si ho. Zabední ho však do truhly a pustí ho po řece.

Truhla se zachytí v mlýnském kole, bezdětný mlynář ho se ženou vychová. Mlynářův schovanec stane se tak důvtipným, že pověst o něm dojde i onoho kupce. Kupec si pomyslí, že je to ten jeho předurčený zeť. Jede к mlynáři, koupí obilí, ale předstírá, že zapomněl peníze. Pošle schovance, jehož příběh mu mlynář vypoví, s listem к své ženě a dceři, ale v listu jim nařizuje, aby posla tajně usmrtili. Schovanec potká v lese starce, jenž ho požádá o psaní, rozpečetí je a ukáže hochovi obsah. Sedne na pařez, napíše stejnou rukou jiné psaní, dá na ně tutéž pečet, řekne hochovi, že je jeho kmotr a zmizí. Schovanec odevzdá psaní