dvě leta za pacholka, svítí si podkovou, soudruzi na něj žalují, že jim nedává na světlo, svítí podkovou. Král si podkovu vezme. Jan svítí tou lebkou, král ho chce oběsit, že mu zabil zlatovlasou dceru, ale Jan se na radu koně nabídne, že princeznu najde. Dojede ke skále, na radu koně do ní uhodí, sejde po schodech, udeří babu, která tam kolíbe princeznu, uteče s princeznou. Princezna si nechce Jana vzít, dokud jí nepřinese 3 ořechy, v kterých jsou šaty. Jan je přinese z té skály, kde leží v kolébce. Princezna pak chce tři pera z draka z poza červeného moře, aby se jimi psala svatební smlouva.)

Jan přijede к městu, dá si na radu koně potvrdit průvodní list; když sdělí s králem, kam jede, prosí ho král, aby se zeptal, proč mu vysychá voda v městě. V druhém městě je stejným způsobem žádán, aby se zeptal, proč usychá strom, který třikrát za rok nesl ovoce. V třetím městě týmž způsobem je požádán zeptat se, proč princezna stůně už 3 leta.

Jan přijede к červenému moři, stařena jej převeze, jak mu kůň předem oznámil, jen s podmínkou, že se zeptá, jak dlouho ona bude ještě převážet.

Baba mu ukáže veliký dům drakův. Jan v síni se ptá chlapce, jenž mu ukáže na schody do pátého poschodí. Tam hraje dívka na houslích, a oznámí mu, že ho její pán roztrhá. Jan jí oznámí, proč přišel a dívka jej schová do díry pod dlážku.

Devítihlavý drak přiletí, cítí člověčinu. Dívka jej krotí, že přišel z venku a má v sobě jiný vzduch. Drak pak jí, lehne jí do klína, nechá se vískat, usne. Dívka mu vytrhne pero, praví, že snila o té nemocné princezně. Drak praví, že z pýchy odložila darovaný svatý obrázek pod oltářní stupeň a teď na něm sedí žába. Obrázek se musí žábě vzít, princezna ho musí, 7 hodin klečíc na tom místě, líbat. Při druhém peru vypravuje dívka sen o bezvodém městě: pod městem roste drakův dva-náctihlavý bratr, pije tu vodu, až doroste, zdvihne město. Drak musí být zastřelen. Při třetím peru drak rozzloben hrozí, dívka vypravuje sen o stromu a druhý sen o převoznici: zahrada má býti posypána popelem z toho zabitého draka, čarodějnice bude převážet do soudného dne.

Drak rozloben odejde do pole. Jan chce odejít, dívka žádá, aby ji vysvobodil. Lehne si na břicho, Jan ji musí za nohy stáhnout po schodech dolů(?). Dívka se promění, radí Janovi, aby babě neradil, dokud nebude převezen, a zmizí.

Jan poslechne rady, vystoupí po převozu na koně, pak babě sdělí radu, baba za ním marně šplíchá vodou. Jan poradí ve všech třech městech a přijede s pery domů.

(Princezna chce ještě od dvanácti mořských kobyl mléko, Jan pomocí koně a biče kobyly přivede. Jan musí v plechových rukavicích vydojit jim vřelé mléko do železného džberu, pak se v mléce vykoupat, skrásní, dostane princeznu. Princezna vyloží, že baba ve skále je její matka, skála zakleté město, kůň její bratr. Jedou tam, Jan koně setne, kůň se změní v mládence, princezna zatroubí, propadlé město se zdvihne.)

f) Bayerova a Kosinová povídka v konci se shodují s Dobšinským a Erbenem, ale liší se jak podkladem povídky o chránenci osudu, tak výpravou.