str. 426
Jak pak já mám stati?
Mám na sobě škřutí.
K tomu ješče kameň,
Jdi dom s pánem Bohem.
|
I závěry jsou téměř shodné:
Luž.
Pšileéištaj dwaj jandželaj Syrotku tam 'zaštaj Pod kšidleska 'zaštaj Do nebes z nej lečeštaj.
|
Sušil č. 6:
Přišli dva anděle, vzali ju po křidla; Vyletěli nizko vzletěli vysoko.
|
V dolnolužickém var. jest pořad motivů změněn, obsahem shoduje se s hornoluž. Po kratičké exposici (sl. 1.), (chybí motiv, že sirotek potká stařečka-Boha), následuje rozmluva s matkou — žaloby jako v moravs.: chléb, košilka, česání. Matka vysvětluje, proč nemůže vstáti (jako v hornoluž.). Andělé odnesou sirotka do nebe.
3.
Patrné shody písní moravských a lužických lze vysvětliti buď tím, že působily na sebe navzájem, nebo že obě skupiny vzešly ze společného pramene třetího. Materiál, který máme po ruce, nutí nás přijmouti možnost druhou. Jako, píseň Osiřelo dítě podle slov Erbenových byla rozšířena po celých Cechách, tak lze říci, že po celé oblasti polské jest rozšířena legenda o sirotkovi. Její tendenci mravoučnou dosvědčuje také, že náleží do repertoiru „dziadů", t. j. potulných pěvců-žebráků, kteří zpívají legendy, různé písně duchovní a pod.
Z polských variantů podařilo se mi shledati tyto: Kozłowski, Lud Mazowsza Czerskiego, str. 259, č. XXIII, (a);13) Pauli, Pies. ludu pols., 75, č. 3 (b); Bibl. Warszawska, 1860 Maj, str. 440 (с); Gloger, Pieśni ludu, 239, č. 161 (Cl); Kolberg, Lud, XVII., 6, Č. 14 (d); tamže XVIII., 188, č. 347 (e); tamže XIX., č. 446 (f); XXI., 87, č. 181 (g); č. 182 (h); č. 183 (i); XXII., 166, č. 293 (j); 167, č. 294 (k); Mazowsze, II.; 161, č. 355 (1); Mazowsze, III., 345 nsl. č. 563 (m), č. 564 (n), č. 565 (o); Mazowsze, IV., 367, č. 438 (p);14) Materyały antrop., IV., 147„(q), Zbiór wiadom., IV. 92, č. 16 (r); Roger, Pieśni, 238, č. 485 (sl; Cela-kovský, Všeslov. počat, čtení, 1850—1, str. 60 (t);15) Zbiór, XIV., 244, č. 113 (u). Píseň, kterou otiskl A. Saloni (Materyały, XIII., 113, č. 78) nepatří sem, jsouc nepochybně původu umělého. Umělého rázu jest také velmi rozvleklý var. f. Uvod podrobně vypisuje, jak macecha týrá sirotky. Matka v hrobě slyší nářek svých dětí, vzývá obrázek P. Marie, který má na sobě a vyprosí si dovolení vrátiti se na zemi. Žaloby dětí jsou líčeny velmi rozvlekle. Matka nakojí nejmenší dítě, ostatní nasytí, umyje a učeše, modlí se za muže a vrátí se do hrobu (srovn. dále verse románské). Macecha viděla všecko ve snu, vypravuje o tom muži a od té doby je dětem dobrou matkou. S legendami polskými toto
13) Označuji var. polské pismeny v závorkách.
14) Kolberg- někdy neotiskuje textu celého, nýbrž odkazuje na příslušný var. již vytištěný.
15) Celakovský čerpal svůj text nepochybně ze studie pastora Fiedlera: Bemerkungen über die Mundart der polnischen Niederschlesier. Breslau 1850.
|
