uvedené); III. 1. podrobněji jako v d; IV. 2. macecha se vymlouvá, že sirotků nebila, zlému jich neučila atd. Závěr obraci se к sirotkům vůbec — jev tom tež stesk zpěvákův, aby posluchače pohnul к hojné almužně. — Var. h: IV. 2. zkráceno; závěr tvoří 23. sl. var. a. — Var. i: П. 1.—2. jako v c; 1.3. bližší var. f; III. 1. ako v с (o sirotku se nemluví); III. 2. jako v d; IV. 2. 23. sloha z a; macecha líci, jak by opatrovala sirotka jako v f. — Var. k: Předeslán úvod, líčící, jak těžko.jest sirotkům slouiiti v cizmě. Mluví se o několika sirotcích, dále však jen o jednom. Celý tento úvod považuji za obměnu jiné písně „sirotské" (srovn. např. Kolberg-, Pokucie, II., 196, č. 3 .0), o níž bude zmínka dále;23) I. 1.—2. jako v b; I. 3.—4.: Bůh vybizí sirotku, aby ulomila tři pruty a šlehla ttikrát na hrob; II. 2. jako 8. sloha v c. Sirotek

slibuje matce:

II. 3. V žalobách zajímavý detail: macecha krájí chléb jako klenový list a ještě se ptá dítěte, sní-li všecko; 111. 1. srovn. 14. sl. v с; IV. 1. ďáblové vyzývají macechu, aby se podívala, jak je nebe vysoko a při tom jí liji kypici smů^u do oči. — Var. 1: úvodní verše jako v e, f, h a některé jako v g. Zároveň připojeno sem II. 3. podle var. g (vložená píseň); I. 4. anděl napodobuje matčin hlas a rozmlouvá s dítětem; II. 2. podrobněji jako v g; III. 2. Bůh nařizuje všem pekelníkům, aby macechu stáhli železným hákem do pekla; IV. 2. závěr tvoří 23. sl. z a pak 2 verše napomínající к vlídnosti vůči sirotkům.24)

Jako Erbenovi lidová piseň dala námět к básni Sirotkovo lůžko, tak maloruskou legendu zpracoval A. Metlinskij v básni Днтина-спротпна. Na Boží hod velikonoční, za jasné pohody jarní, sirotek jde do chrámu; šaty má chatrné, nikdo si ho nevšímá; sám přišel, sám odchází. Lidé vrátili se z chrámu domů, radují se, děti v čistých ko-šilkách hrají si na slunci — sirotek zajde na hřbitov, usedne na mohylu svých rodičů a sklání se k zemi, jakoby s hrobem rozmlouval. Večerní zvon svolává lid к bohoslužbě; i ditě povstalo, dívá se na zapadající slunce jako na rodnou chatu, pláče a vchází do chrámu.

Tento rozbor přihlíží jen к rozdílům podstatným, neboť pro náš účel nemělo by významu uváděti odchylky podružné, na př. že v některých var. setkává se Bůh se sirotkem sám, v jiných je provázen anděly atd.; úvodní verše bývají rozmanité, na př. var. e počíná se verši:

a tento úvod s malými odchylkami mají též var. f, h, 1. Avšak jádro legendy všecky varianty reprodukují v podstatě souhlasně; rozdíly jsou hlavně v části IV., již někteří zpěváci rozšiřují podrobnostmi (o mukách pekelných, nebo mravoučnými úvahami), upomínajícími na apokryfní skladby eschatologické. Také žaloby sirotkovy jsou v některých var. podrobnější: ve všech sirotek naříká, že mu macecha neumyla hlavy, neušila košilky,25) připojuje však (na př. ve var. a, d, f, i, k) ještě, jak bývá při česání, krájení chleba atd.