1)

@AvBedřich Profeld

Léta Páně 1662 dne 9. Februári povolána do domu J. Mti kníž. rychtáře u přítomnosti jeho p. Václava Kosa a p. Jakuba Benigní a Václava Hájka, písaře radního, a Pavla Blažeje, poručeného rychtáře městského.

Předně doptávána byla, kde se těm věcem vynaučila, že lidem žehnáním a jinýma nějakými slovy posluhovala.

Oznámila: „To sem se od mýho nebožtíka manžela naučila, on žehnával koním a lidem od ústřely posluhoval, od jiného žádného, a to z dobrými slovy vejmeno Boha Otce sem činila."

2. Doptávána byla, proč jest, jsouce na zámku2) u Martina taflde-kera, nemocného a jemu od ubití žehnala, před Claudionim se sama prohlásila, že nějaké zrcadlo a kámen má, před nimi se prohlásila, kde a od koho takových věcí dostala, aby se přiznala.

Na to vyznala: „To sem tehdáž z opilství učinila, a když se mne na to vyptávali, jim sem mluvila, že sem sama nevěděla, co mluvím; ale ničeho takového nemám, ani sem toho nikdy neviděla."

3. Doptávána byla, proč jest tehdáž, když skrze mušketýry do kanceláře J. Mti kníž. přivedena byla a od pana hejtmana na takové zrcadlo a kámen, a jakým spůsobem to činí, examinována byla, k tomu, že to má, se přiznala, a potom toho zase popírala a ťoho od sebe dáti nechtěla.

Na to vyznala: „To sem tehdáž z velikýho strachu a bázně učinila, že sem sama, co mluvím, nevěděla a takových věcí žádných nemám."

4. Doptávána byla, co je tím obmejšlela, když к ní lidé s urgini a vodami přicházeli a od ní spomožení žádali, tehdy že je rozíce (sic!) louč, jeden díl doma na lavici zanechávala a z druhým dílem rozpáleným ven šla a při ní na vodu hleděla, proč to činila а к čemu toho užívala.

Oznámila: „Toho ničeho není, to lidé tak přikládají, to sem dělala, když slunce nesvítilo, tehdy jsem louč rozsvítila, ale doma sem nic nenechávala a při té louči sem na vodu hleděla; to sem se od mýho nebož. muže naučila."

5. Doptávána byla, když praví, že ničemu nerozumí a takových věcí nemá, proč je pak, kdy neb. dobré paměti uroz. p. p. Věněk Zkoch Čertorejský v nemoci postavený byl, к němu přivedena jsouce, z čepičky jeho, kterou na hlavě míval, vezmouce ji na svou hlavu, z ní jakoby vyrozuměti mohla o jeho nedostatky zdraví povídala, jakým spůsobem to činila a jak 'toho tady poznati mohla.

Oznámila: „To sem na jeho postavě a obličeji, že nemocen byl, znala, ale čepičky na hlavu svou sem nedala; jsouce potřebná pro obživení, abych se obživiti mohla, činila a nic jiného k tomu než koření a prášku sem z ňákého koření otavka užívala; takové koření se kupuje draho, lot 15 kr., a kdo mi dal 2 neb 3 český, to sem od nich přijímala.

Jiného nic nevím; proboha žádám, že se páni za mne přimluví a, pokud mně toho vrchnost milostivá příti ráčí, abych lidem posluho-