vala, chci bez ujmy toho zanechati a dokud živa toho činiti a užívati nechci." Na kolena padnouce a ruky vzhůru zdvihla, za přímluvu žádala.

Léta Páně 1662 dne 27. Marti povolána do domu radního Eva Stěpařova a byla v plné radě na níže psané otázky doptávána. Predne doptávána byla na to, proč toho popírala, co se předešle přiznala, když je byla povolána na zámek к Martinovi tafldekerovi před Člaudi a týmž Martinem mluvila, že má ňáké zrcadlo, kámen a knihu a z toho že mnoho věcí poznává, se přiznala a potom také popírala, proč o tom oznámiti a pověděti, kde to má, nechce. Na to oznámila: „Kdybych to měla, ráda bych to od sebe dala, já sem to tehdáž z opilství mluvila, dávali mně piti, potom se mne vyptávali, nevěděla sem sama, co mluvím; jak živa sem těch věcí neviděla."

Druhé doptávána byla, když těch věcí neměla, proč je pak, když před J. M. pana obr regenta dosažena byla, že takové věci má, mluviti směla.

Na to odpověď dala: „To sem z velikého strachu a bázně mluvila, nevěděla sem, co činím aneb kde sem. Když mne ti mušketýři tak strašili, všeckna sem se strachem třásla a s takovými věcmi jak živa sem nezacházela, ani by u mne jaký člověk umříti na Dobrošově měl a těch věcí mně zanechal, toho ničeho není.

Prosím proboha, že se za mne páni k J. Mti р. obr regentu a panu hejtmanu přimluví, abych z toho vězeni propuštěna býti mohla; já při-povídám, že do mé nejdelší smrti více v takové věci vydávati a toho se dopuštěti nechci, ale toho všeho zanechati připovídám."

V Agrárním Archivu IV., 2, podívá prof. dr. J. V. Simák prvou podrobnou zprávu o místopisné komisi při Čes' é akademii, která byla založena r. 1913 a zahájila svoji činnost ještě v době předválečné. Vypuknutí války ovšem práci komise valně ztížilo. Za konečný, velký úkol klade dr. Simák místopisné komisi zříditi orgán vědecký pro práci topografickou a položiti trvalý základ obšírné, ale zároveň přesné vlastivědě české. Zatím však omezila se komise na užší úkol, jistě však velmi důležitý a obtížný: sebrati a vědecky spracovali všecsa pomístná jména sídel, vod, lesů, polí, luk, hor. Vedle vlastního cíle má se tímto sběrem i konečně stanovití a prokázati, jak sluší kterou obec přesně nazývati a psáti. Za účelem sběru pomístných jmen byly rozeslány prostřednictvim zemského výboru, pokud se týče zemské správní komise, dotazníky všem politickým obcím království českého. Z dotazníků do propuknutí války vráceny byly asi dvě třetiny. Zbytek ovšem za přetížení samosprávy agendou doby válečné uvízl nezodpověděn. Bohužel i v tuto ryze vědeckou akci zasáhla nevědecká politika, nebof se známé strany přímo by'o přikazováno obcím německým, aby prohlašovaly, že české jméno jejich neexistuje, ač v dotazniku byly všude vyzývány i obce české, aby udaly, jak jejich místo se zve v druhé řeči." Materiál sebraný je uložen v akademii, kam uložila své příslušné materialie i Společnost přátel starožitností českých, která své doby zabývala se stejnou akcí. Až se časy uvolní, dojde na zpracování sbírky i její