Předchozí pohled na ORIGINAL | OCR Následující
str. 443



doplnění. K tomu projektována je organisace tak, aby v ústředí mimo předsedu a jednatele, kteří obstarávají řízení správní, byl hlavní redaktor a místní zpravodajové, kteří si rozvrhnou mezi sebe jednotlivé politické okresy po skupinách. Místní zpravodaj se pak má postarati o spořádání práce ve svém obvodu, tak aby úřady školské, samosprávné, učitelé i domácí pracovníci byli pozváni к příspěvkům. Okolem této venkovské org-anisace má býti sebrání jmen a jejich přesné umístění do map. Tudíž vedle sbírám jmen má se pracovati i k tomu, aby byly pořízeny jednotné mapy (v měřítku 1:25.000) okresů, které jich dosud nemají. Ükolem ústředí bude zpracování a vydání jmen; ale zároveň sbírá i ústředí pomístná jména, a to ze zdrojů pražských (ze všech pramenů starých, již vydaných; ze starých pramenů nevydaných, jako jsou desky dvorské a zemské, urbáře а р., a to až do r. 1620; z doby pozdější z celkových pramenů úředních, jako jsou berní rolla 1654, katastry a p.; ze zápisů na základě lidové tradice). Vedlejším úkolem, který sám sebou se pořídí, bude sestaviti zevrubné repertorium všech zdrojů, v nichž se o kterémkoli místě činí zmínka. Konečné zpracování, určené ev. pro tisk, bude pak záležeti v tom, že se: 1. spořádají všecka jména po jednotlivých okresech abecedně a očíslují; 2. v tomto spořádání postaví se napřed přesný tvar, jak se ho nyni má užívati, a udaní, jakého druhu místo jest; 3. přidá se kratičký historický výklad o původu místa, kde potřebí 4. přidá se výklad jazykovedný ; 5. pak se otisknou sebrané doklady (arci úsporně); 6. jména t* příkladné se uvedou dvakráte, poprvé každé zvlášť o sobě podle abecedy, s výkladem; podruhé všecka pospolu z každé obce, rozdružená po le kvality na konci při jméně této obce; 7. přidají se vzájemné odkazy, zejména tam, kde se liší znění české a německé.    -z.

@----------------------

V „Kráse našeho domova" XI., 8, promlouvá iríg. St. Špaček o rázovitých krytinách domácích. Vzpomíná pokusů, které byly činěny ne bez úspěchu o docílení ohni-vzdornosti krytiny doškové. Soudí však, že staré krytiny : došky a šindel neohrožuje ani tolik jejich malá vzdornost proti ohni a s ní souvisící vysoké pojišťovací premie, jako všechen ráz současného vesnického stavebnictví, podmíněný hospodářskými a praktickými potřebami dnešního zemědělství, jež podléhá ponenáhlu zprůmyslnění. „Pokud výdrži naše staré dřevěné chalupy, potud asi budou trvat též krytiny doškové a šindelové; s jich zrušením zmizí též i tyto krytiny trvale, neboť se stále vzrůstající cenou dřívi stěží dá se mysleti, že mohly by se i napříště stavět dřevěné budovy." A tak dospívá autor к přání po „systematickém fotografickém registrováni pohledů a detailů těchto staveb včas, pokud ještě je zde máme, se záznamy pamětními i stavebními. Naše spolky okrasné, okresní musea, spolky amatérské i fotografové mohli by hračkou tuto úlohu rozřešit, jednalo by se pouze o jednotný systém a uspořádání i umístění takových prací, к čemuž by se hodilo buď museum národopisné neb technické. Zejména negativy, kteié se velice často pohodí, měly by śe věnovati museu, kdež mohlo by se pro tento účel zřídit zvláštní oddělení se seznamem a systematicky uspořádanými sbírkami snímků ku všeobecnému použiti, čímž by se mnoho pěkných pohledů dalo zachovati jako vzpomínka, doklad i vzor." Podnět „Krásy našeho domova" je jistě vhodný a má aspoň částečně již připravenou půdu. Národopisné museum česko-slovanské ukládá ve svém fotografickém archivu, jak v oddělení negativů tak ve sbírce otisků zejména vyobrazení lidových staveb. Mezi více než osmi tisíci čísly jeho foto^ grafií jsou již některé domové oblasti, i když ne vyčerpány, tedy přece systematicky a dosti uceleně předvedeny (tak Turnovsko, Bvdžovsko, Lltomyšlsko, Pelhřimovsko, Klatovsko, moravské Valašsko a Slovensko a Orava). Národopisné musem obrátilo se také již kolikerou tiskovou výzvou к českým fotografům amatérům, aby ukládali své


Předchozí   Následující