str. 446
při té příležitosti vytknouti, že, bohužel, ani jeho časopis v tom směru nevyhovoval. Ignoroval takřka po léta lidovědnou literaturu slovanských národů rakouských, jakož také činnost slovanských našich národopisných museí. P. řed. národopisného musea vídeňského vysoce vynáší působnost a význam jeho, jakožto prý centrálního musea a stlačuje přespříliš význam ostatních, jako žeby měla více méně jen význam užší, mistní. Zajisté vřele vítáme počin prof. Haberlandt a, aby lidovědě byla věnována větší pozornost jak od akademií věd, tak též ve výkladech universitních a vůbec ve veškerém našem školství. Veřejný tisk, poslanci a politikové naší říše měli by zajisté miti jakési hlubší vědomosti o národech naší říše, nejenom po stránce etnografické, než měli by lépe znáti vůbec veškeren duševní život národů, aspoň doby současné.
@------------------
V Inšpruku zemřel 2. listopadu 1911 Karel Rhamm, jehož „Ethnographische Beiträge zur germanisch-slawischen Altertumskunde" staly se důležitým, významným dílem pro studium slovanských starožitností. U nás ocenil jejich význam (zejména třetího svazku) prof. dr. L. Niederle v Národopisném Věstníku Českoslovanském VIL, 180. Rhamm vydal ze životniho svého díla: Die Großhufen der Nordgermanen (r. 1905), Urzeit iche Bauernhöfe im germanisch-slawischen Waldgebiet: Altgermanische Bauernhöfe im Übergange vom Saal zu Fletz und Stube (r. It08) a Germanische Altertümer aus der slawisch-finnischen Uiheimat: Die altslawische Wohnung (r. 1910). Další svazky, jimiž bylo dokončeno celé dílo, byly v rukopise většinou úplně zpracovány ještě samým Rhammem. Bohužel však vědě zachovány nebyly. Po smrti Rhammově byly spáleny — z nařízení lékařského proto, že Rhamm zemřel nakažlivou nemocí — tuberkulosou!
ZPRÁVY O MUSEÍCH A SPOLEČNOSTECH NÁRODOPISNÝCH.
Průmyslové a historicko-národopisné museum v Klatovech rozmnožilo v r. 1916 svou knihovnu na 6740 svazků, archiv fotografický na 430 desek, sbírka památek doby válečné vzrostla o více než 400 čísel. Mimo to pořáddo musem dvě výstavy : permanentní válečnou a výstavu svérázu krojového, jež byla spojena s přednáškou. Pro vojíny-rekonvalescenty bylo uspořádáno 35 přednášek a odborné výklady při návštěvě sbírek byly podány 23. Zástupci musea intervenovali při reklamační agendě při rekvisicích kov"- a zvonů na Klatovsku, Domažlicku, Sušičku, Přešticku a Blatensku. Museum dále spolupůsobilo při opatření vojenských dodávek pro konfekční (prádelní) podniky klatovské. Usnesením letošní valné hromady a příslušnou změnou stanov stalo se Průmyslové musem pro Pošumaví v Klatovech odbočkou ústavu ku zvelebování živnost! v Praze. -z.
@----------------------
Musejní spolek v Pardubicích vydal svoji zprávu o činnosti v r. 1915 a 1916, k níž připojil F. K. Rosůlek popis — doprovozený vyobrazením — „Předhistorické památky, objevené v letech 1914—1915". V r 1915 založilo museum při dosavadním archivu starých památek listinných na návrh kustoda F. Potěšila arcniv pro současné dějiny, kde ukládá zejména všechny obecní vyhlášky a oznámení, výtisky místních časopisů (vydané za tím účelem na trvalém papíře), všechny publikace, vydané v Pardubicích i o Pardubicích, pohlednice, fotografie, jakkoli se dotýkající místního života (tedy n^jen pohledy krajinné, budov, nýbrž i scén lidových, jako s'avností, podobizny vynikajících osobností kraje atd.), předměty upomínkové, jako pamětní mince, odznaky a j. v. Pokdu
|
